Ani patnáct let po tragické autonehodě Alexandra Dubčeka nejsou rozptýleny nejasnosti a záhady, které nehodu od počátku provázely. Opakované vyšetřování sice dospělo k závěru, že nehodu způsobilo porušení dopravních předpisů, přesto spekulace o spiknutí a zavraždění Dubčeka neustávají .
Nehoda vládního BMW, v němž Dubček jel a smrtelně se zranil, se stala 1. září 1992. Za volantem seděl Ján Rezník, tehdy řidič federální služby, která se starala o ústavní činitele.
"Žádali jsme společnost BMW o expertizu havarovaného vozu, ale pražské úřady s tím nesouhlasily," vzpomíná ve slovenském listu Pravda syn Pavol Dubček. Vozidlo zkoumali odborníci z ČVUT a potom je zlikvidovali. Dubčekův přítel a blízký spolupracovník Ivan Laluha si nejvíc sliboval od svědectví řidiče, ten však využil práva nevypovídat.
"Dodnes se zlobím, že tehdejší federální orgány nenechaly Dubčekovi jeho osvědčeného osobního řidiče Jana Želizka," dodává Laluha. Osobního řidiče Dubčekovi odebrali, když po parlamentních volbách v červnu 1992 
přestal vykonávat funkci předsedy Federálního shromáždění. Od té doby byl při služebních cestách odkázán na právě volné řidiče.
"Rezník byl prý známý tím, že jezdil riskantně, proto s ním odmítl jezdit jeden z vicepremiérů. Býval prý kaskadérem a před osudnou cestou přišel za Dubčekem o něco později, než se dohodli, proto prý tak spěchal," vrací se k nepotvrzeným dohadům Laluha.
Při nehodě utrpěl Rezník lehké zranění a vojenský soud ho za neodpovědnou jízdu odsoudil k roku odnětí svobody.
Nezávislí odborníci upozorňují, že nehoda se stala na 88. kilometru dálnice D1 u Humpolce, na jednom z nejnebezpečnějších úseků v České republice. Několik let po Dubčekovi tam havaroval herec Petr Haničinec a v roce 1995 se na témže kilometru odehrála hromadná nehoda čtyřiceti aut.
Před devíti lety v Česku vyšla kniha právníka Liboslava Leksy Tragédie na 88. kilometru. Autor přišel s tezí, že Dubček se stal obětí vrahů z KGB. Vůdce reformního hnutí během Pražského jara prý měl po nehodě svědčit v Moskvě o kriminální činnosti sovětské tajné policie.
Proč se po nehodě nenašla Dubčekova aktovka s důležitými dokumenty o obsazení Československa v srpnu 1968?
Leksa upozornil, že 1. září 1992 zavraždili nájemní vrahové ve vile na předměstí Varšavy Piotra Jarosewicze, bývalého polského premiéra, který se v téže věci chystal na výslech do Moskvy.
Laluha však přistupuje k podobným teoriím s velkou rezervou. "Co mohl Dubček v Moskvě říci, bylo všeobecně známo," vysvětluje.
Vylučuje i verzi odstranění Dubčeka fanatickými stoupenci rozdělení bývalé československé federace. "Dubček už se tehdy smířil se zánikem společného státu, což se všeobecně vědělo, a chystala se jeho nominace na funkci místopředsedy Socialistické internacionály," připomíná.
Dubčekova syna spíše než nejasnosti kolem autonehody trápí, co následovalo. Nechápe, proč jeho otce převáželi až do Prahy, když nedaleko byla světoznámá brněnská neurochirurgie. "A když už ho převezli do Prahy, proč se dostal na oddělení, které neléčí zlomeniny páteře, a proč nebyl navzdory slibům přemístěn," diví se dodnes lékař Pavol Dubček.
Dubčekova rodina a jeho přátelé několik let usilovali o došetření případu. Trestní oznámení podali svého času zástupci Sociálnědemokratické strany Slovenska, jejímž byl Dubček členem. V únoru 2000 oznámilo ministerstvo vnitra, že vyšetřování bylo uzavřeno. "Dubčekovu smrt nikdo nenaplánoval a havárii nikdo nezinscenoval, způsobilo ji nedodržení dopravních předpisů," shrnul výsledky tehdejší šéf slovenských vyšetřovatelů Jaroslav Ivor.
"Dali to do šuplíku," konstatuje Dubček mladší. Laluha se domníval, že během sedmi let od uzavření případu se přihlásí nový svědek, kterého tíží svědomí, a řekne celou pravdu: "Ale nedošlo k tomu, aspoň zatím ne."
Na fotografii: (1) Alexander Dubček (vpravo) a Boris Jelcin v Praze, 1991; (2) Automobil Dubčeka po nehodě, 1992; (3) Dubček při projevu, nedatováno
FOTO: archiv
