Téměř čtyři pětiny Čechů se chystají o nadcházejícím dušičkovém víkendu navštívit hroby svých blízkých, dvě třetiny pojedou na dva nebo více hřbitovů. Dalších 13 procent pak na Dušičky zůstává doma, kde si ovšem 2. listopadu večer zapálí svíčku a zavzpomíná na své zemřelé. Pouze devět procent Dušičky nijak neslaví, ani si je nepřipomíná.
Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro operátora T-Mobile.
Téměř polovina lidí (45 procent) navštěvuje hroby svých blízkých pravidelně alespoň čtyřikrát ročně. Každý desátý Čech pak chodí na hřbitov nejméně jednou za měsíc. Už samotný den Památky zesnulých přivádí na hřbitovy velké množství návštěvníků, často až ze stovky kilometrů vzdálených míst. Třetina dotazovaných uvedla, že během víkendu ujede kvůli návštěvě hřbitovů více než 50 km, každý 13. Čech dokonce o dušičkovém víkendu najezdí více než 250 km. Více než 20 procent lidí pak navštíví tři a více hřbitovů.
Zhruba tři čtvrtiny lidí si na hřbitově vůbec nevšímá svých mobilů, dalších 24 procent je bere do ruky pouze tehdy, když jim zrovna někdo zavolá. Pouze 1,3 procenta Čechů si obzvláště na Dušičky hřbitovy fotí a tyto fotky pak sdílí na sociálních sítích.
Nejvíce lidí chodí na Olšanské hřbitovy v Praze. V první trojce nejnavštěvovanějších hřbitovů se umístily též Ústřední hřbitovy v Olomouci a ve Slezské Ostravě. Návštěvnost hřbitovů mezi posledními dvěma říjnovými víkendy narostla v průměru o 70 procent.
Oproti Dušičkám, které jsou napříč populací vnímány jako zavedená tradice, je Halloween často vnímaný jako americký svátek. Přes polovinu respondentů uvádí, že Halloween nijak nereflektují ani neslaví. Jinak je tomu však v domácnostech s dětmi. Každý pátý respondent zaznamenal, že jeho děti k Halloweenu něco dělají ve škole či školce, každý dvacátý potom osobně s dětmi zavítá na nějakou halloweenskou akci. Co se v Česku z Halloweenu ujalo nejvíce, je však vyřezávání dýní. To dnes dělá zhruba 15 procent Čechů.
Dušičky v současné podobě, jako památku zesnulých, ustanovil v roce 998 našeho letopočtu clunyjský opat Odilo. Vedla ho k tomu snaha čelit přetrvávajícím pohanským obřadům na oslavu keltského svátku Samhain, který v keltském kalendáři dával jméno i nadcházejícímu měsíci. Z Francie se potom tento zvyk dostal i do Česka, kde také původní pohanský svátek rovněž nahradil.
