Rozhovor s odborníkem
Ekolog: Životnímu prostředí v Česku pomohl vstup do EU
02.03.2018 05:30 Rozhovor
"V ekologii pořád nemáme vyhráno a máme co dohánět," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN.CZ Ivo Kropáček z Hnutí Duha, kde působí jako vedoucí programu Odpady. Podle něj jsou velkým problémem nejen PET lahve, ale také plechovky.
Jak hodnotíte životní prostředí v České republice? Zlepšilo se nějak?
V oblasti ekologie se pohybuji už přes dvacet let. Za tu dobu si troufám říct, že se životní prostředí hodně zlepšilo, a to především díky tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie. Málokdo totiž ví, že vstupem do EU se nám obrovským způsobem posunula péče o životní prostředí, neboť jsme museli přijmout její pravidla, která nás vytahují nahoru. Už jen to, že nemáme skládky za každou dědinou, jako tomu bylo kdysi, ale máme skládky řízené, kvalitní čističky odpadních vod, odsířili jsme uhelné elektrárny a se výrazně zlepšilo ovzduší, je velkým úspěchem. Ale pořád nemáme vyhráno a máme co dohánět.
Jak dlouho bude podle vás trvat, než se vyrovnáme zemím, jako je například Německo, které je ekologicky tak vyspělé?
To už se řešilo, když jsme vstupovali do EU. Uvádělo se, že nám bude trvat celou jednu generaci, než budeme schopni zpracovat to, co jsme zaspali. Už nyní je však vidět, že ta jedna generace nestačí a bude to trvat déle.
V čem je podle vás největší problém?
U nás je velkým problémem, že málo odpadů recyklujeme. Naopak hodně skládkujeme nebo svážíme do spaloven. K tomu navíc máme jen málo rozvinuté možnosti, jak předejít vzniku odpadů nebo jak je následně využívat dál.
Nedávno výrobce nápojů Mattoni uvedl, že chce vrátit do obchodů zálohy na PET lahve. Myslíte si, že by takové rozhodnutí mohlo pomoci řešit problém s plastovým odpadem?
Určitě je to krok dobrým směrem, ale já si pamatuju, že v devadesátých letech se tohle téma hodně řešilo. Právě zástupci karlovarských vod v té době přecházeli ze zálohovaných vratných lahví ze skla na jednorázové PET lahve. Tehdy byli přesvědčení, že je to správný krok. Muselo tedy uběhnout dvacet let, aby si uvědomili, že na tom nic správného nebylo. Ale jak říkám, je to krok správným směrem a určitě ho vítáme, na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že když výrobce vyrobí jednorázový obal, měl by za něj také převzít plnou odpovědnost, protože pouze oni můžou udělat to, aby ten obal byl snadno recyklovatelný.
Jak to myslíte?
Většina firem využívá etikety, kterými polepují lahve. Pokud však tu PET lahev některá z nich potáhne etiketou z PVC, způsobí, že ta výsledná lahev s etiketou se už nedá recyklovat; nebo tedy dá, ale za obrovských nákladů, které nikdo nezaplatí. Ta PET lahev se třeba dostane do třídicího kontejneru, ale na té dotřiďovací lince se potom vytřídí a spadne na hromadu, která patří na skládku. Výrobce etiketou z PVC v podstatě znemožnil recyklaci PET lahve.
V tomto případě to chce změnit legislativu, čemuž se v Hnutí DUHA dlouhodobě věnujeme. Chceme, aby výrobci byli za své obaly zodpovědní. Oni totiž můžou použít etiketu z jiného, recyklovatelného materiálu, ale bohužel jdou raději cestou nižších nákladů. Zkrátka vyrobí věc, která je v podstatě k ničemu; nápoj se vypije a obal skončí na skládce. Naštěstí ale Evropská komise vydala takzvanou Plastovou strategii, která nařizuje, že do roku 2030 už by se neměly vyrábět nerecyklovatelné plastové obaly. Jenže problém nekončí u PET lahví... Hodně se mluví o plastech, ale je třeba se zmínit také o plechovkách, na které by rozhodně měly být podle mého názoru zálohy.
Proč zálohy?
Pokud se tak nestane, je pravděpodobné, že obchodníci do budoucna vymění zálohované PET lahve za něco pro ně méně nákladného, tedy právě za plechovky. A vznikne tak další významný problém, který vystřídá plastové lahve. V současné době totiž neexistují žádné kontejnery pro třídění, a tak plechovky končí na skládkách a smetištích.
Donutí podle vás zálohy vracet lahve?
Ano. Jen si vezměte třeba lahve od piva. Těch se výrobcům vrací asi 97 procent. My proto vítáme rozhodnutí karlovarských vod, že alespoň ty lahve zálohují. Ekonomická motivace k tomu, aby lidé lahve vraceli, je podle mého názoru dostačující.
Velkou novinkou poslední doby se staly obchody, které prodávají produkty bez obalů. Co si o nich myslíte?
Budoucnost v tom určitě je. Například v Polsku jsou hypermarkety, které mají běžně bezobalovou produkci. Takže stačí, když jdete nakoupit se svými obaly a ty si podle svého výběru naplníte. U nás to zatím rozšířené není, ale prostor pro rozšiřování bezobalové produkce tu určitě je, třeba v nákupních střediscích.
Dá se podle vás žít bez produkování odpadů?
Myslím si, že to doposud nejde. I když samozřejmě existují komunity, ve kterých se lidé snaží množství svých odpadů minimalizovat. Vyprodukovaný odpad některých lidí je tak minimální, že ho dokážou zavřít do zavařovací sklenice. Jde ale samozřejmě o to, aby se z těch současných 280 kilogramů odpadu na osobu zásadně snížilo.
Ing. Ivo Kropáček |
Vystudoval odpadové hospodářství na Vysokém učení technickém v Brně. Dvacet let funguje jako odpadový expert Hnutí DUHA, kde se věnuje evropské a české odpadové legislativě. Je autorem řady publikací. Velkou část svého pracovního času věnuje spolupráci s městy a obcemi. Je členem Komise životního prostředí Rady Olomouckého kraje a Rady odpadového hospodářství - poradní instituce ministerstva životního prostředí. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.