Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství vypouštěných nebezpečných látek, například rtuti, což vysvětlují i evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků klesla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové dnes novinářům představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologů hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Lukáš Hrábek za Greenpeace ČR uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. "Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu," dodal Hrábek.
Ekologové nicméně upozorňují, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin, oproti předchozímu roku jde o pokles o 23 procent. Elektrárna Chvaletice vypustila oproti roku 2022 téměř o polovinu méně rtuti.
Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů, podle analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.
Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí 20 procent. Na druhém místě s 3,5 milionu tun jsou Elektrárny Tušimice, které vypustily o pět procent více skleníkových plynů. Nejvíce rakovinotvorných látek vypouští chemička Spolana Neratovice, a to 34.811 kilogramů, meziročně o téměř deset procent méně. Ekologové tvrdí, že Spolana zlepšila svou výrobní technologii, proto znečišťuje méně.
Společnost Deza Valašské Meziříčí patřící do holdingu Agrofert množství rakovinotvorných látek navýšila víc než o polovinu, a umístila se tak na druhém místě v žebříčku. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský na dotaz ČTK řekl, že množství karcinogenních látek vypouštěných společností Deza do ovzduší splňuje všechny zákonné limity a za posledních 20 let kleslo o více než 85 procent. Společnost podle něj používá nejlepší dostupné technologie a dbá na ochranu životního prostředí. "I při loňském nárůstu daném výkyvy ve výrobě jsme celkově na poloviční hodnotě oproti situaci před pěti lety," uvedl Heřmanský.
Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, "bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání." Uhelné elektrárny jsou podle Sev.en stále nenahraditelné kvůli vyrovnávání výkyvů, které způsobují obnovitelné zdroje energie. "Aktivity neziskových organizací v oblasti životního prostředí jsou jistě chvályhodné, na druhou stranu však paradoxně směřují přímo proti ochraně ovzduší. Podle posledních informací provozovatele soustavy ČEPS se totiž v návaznosti na útlum uhlí do zmíněných služeb výkonové rovnováhy zapojují provozovatelé dieselagregátů," uvedl Dušek. Poukázal také na to, že do elektráren Chvaletice a Počerady vlastník investoval miliardy korun na ekologizaci jejich provozu a snaží se i o snížení emisí rtuti.
Podle mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří, Pavla Kaidla, je v první řadě nezbytné zdůraznit, že výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. "Spolaně se také daří dopady své výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku," vysvětlil Kaidl. Kaprolaktam je biologicky snadno odbouratelný a je základní surovinou pro výrobu polyamidu 6, který se dále používá v textilním nebo v plastikářském průmyslu.
Spolana v minulých letech ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy a z areálu odvezla zbytkovou rtuť k ekologickému zpracování. Zprovoznila rovněž teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí. Klesly tím emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emise oxidu uhelnatého o 60 procent.
Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes 30.000 kilogramů formaldehydu, loni to bylo 8000. Jde o nejnižší množství od roku 2004. "Přes osm tun za rok odpovídá tomu, co minulý rok ohlásil jediný znečišťovatel," uvedl Petrlík.
Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než 100 procent.
Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky 20 let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí. Za ohlašovací rok 2023 data poskytlo 1218 provozů.
