Srovnání
Elektronické úřady? Česko už zaostává i za Slovenskem

Elektronizace státní správy se v Česku zpomaluje, v mezinárodním srovnání kleslo o sedm příček, Slovensko si naopak polepšilo. U východních sousedů mohou Češi najít inspiraci, tvrdí analýza společnosti KPMG, která stav egovernmentu v obou zemích srovnává.

V loňském průzkumu Organizace spojených národů "E-Government Survey 2014" skončilo Česko na 53. příčce, Slovensko bylo o dvě místa před ním. O rok dříve však Česká republika byla na 46. pozici a Slováci třiapadesátí. Analýza KPMG porovnala pět hlavních oblastí - komunikace s úřady, jednotná komunikační místa, základní registry, portály a government cloud, aby zjistila, v čem se obě země liší.

Jedním z hlavních důvodů pro elektronizaci státní správy je zjednodušení komunikace s úřady. Česko používá od roku 2009 Datové schránky, Slovensko vloni spustilo Elektronické schránky. Česká cesta je použitím tzv. fikce podpisu jednodušší pro uživatele, Slováci musí každou zprávu podepsat osobním certifikátem odesílatele, což je na jednu stranu složitější, na druhou to do budoucna lépe koresponduje s evropskými předpisy.

Ve srovnání systému komunikačních míst lépe vychází český CZECH POINT, je dostupný na více místech a nabízí mnohem více služeb. Kromě státních institucí je k dispozici například v bankách nebo na ambasádách v zahraničí.  Slovenské Integrované centrum občana IOM  podobně pomáhá s tím, aby občan nemusel obíhat všechny úřady, ale nabídka je menší. Na rozdíl od českého systému nabízí úhradu správních poplatků v samoobslužných platebních terminálech e-Kolek.

Princip "obíhat mají data a ne občan" se řídí obě země. Prakticky by změna adresy na jakémkoliv úřadě měla stejnou operaci provést ve všech záznamech. Česko začalo dříve a má systém mnohem širší, ale Slovensko disponuje portálem, kterým občan může údaje snadno kontrolovat, což v Česku v podstatě chybí.

Český "Portál veřejné správy" (PVS) se postupně buduje od roku 2004 a svým zaměřením inklinuje k informativnímu portálu, nikoliv k portálu, ze kterého občan může přímo aktivovat služby veřejné správy, ani to nebylo záměrem. Slovenský "Ústřední portál veřejné správy" (ÚPVS) je naopak od začátku plánován i jako kontaktní místo s veřejnou částí a neveřejnou, která je občanovi přístupná po přihlášení. Slovensku se tedy oproti Česku povedlo vytvořit místo, na které bude moci snadno navázat další služby vyžadující autentizaci a autorizaci uživatele.

"ICT v české i slovenské veřejné správě bylo dosud využíváno velmi neefektivně. Tytéž ICT služby (např. plánování podnikových zdrojů, lidské zdroje, spisová služba, e-mail atd.) si každý OVM řešil víceméně sám. Výsledkem je obrovský rozsah duplicit," tvrdí analytici. Řešením je podle nich přechod na sdílené služby formou státního a komerčního cloudu. Slovensko již proces zahájilo a buduje v státní cloud, Česká republika teprve připravuje strategii, jak Government cloud řešit.

"Rozdíl obou zemí sice zatím není zásadní, vzhledem k očekávanému vývoji na Slovensku se však velmi pravděpodobně prohloubí," píší analytici ve zprávě, kterou má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.  Zhodnotili pět hlavních oblastí a zjistili, že je Česko v některých oblastech eGovernmentu dále, například Czech POINT a datové schránky. Tuto výhodu však pomalu ztrácí, protože na rozdíl od Slovenska, které začalo později, v Česku chybí základní koncepce pro ITC ve státní správě a neexistuje politická shoda v důležitých otázkách. Náskok ztrácí, protože nerozvíjí započatou elektronizaci státní správy nastartovanou v letech 2009 až 2010.  "Česko by se mohlo inspirovat slovenským Portálem (zavedení jednoho bodu na obsluhu životních situací občanů a podnikatelů), Governmentem cloudem, modernizací procesů poskytovaní služeb a koncepčního přístupu k plánování a rozvoji ICT služeb, kdy Slovensko připravuje koncepci v pětiletém období," doporučuje analýza. Vzájemnou inspiraci navíc zjednodušuje blízkost legislativy a podobnost jazyka a národních kultur.