Platová nerovnost
Evropské odbory: mzdové rozdíly oproti Německu? Trest za práci

Horší, než jsme mysleli. Tak se dá shrnout nejnovější porovnání platů východoevropských a středoevropských zemí s těmi německými. Průměrná čistá měsíční mzda je podle něj po přepočtu na kupní sílu nižší o 428,20 eura, což je asi 11 172 korun. Rozdíl je ale po úpravách o ekonomickou strukturu a složení pracovní síly daleko vyšší, 555,30 eura. To je po přepočtu zhruba 14 488 korun.

Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila evropská odborová konfederace ETUC. V jiných středoevropských a východoevropských zemích jsou ale rozdíly daleko větší. Například na Slovensku je to 574,4, respektive 708,4 eura.

"Je to mzdový trest za práci ve střední a východní Evropě," míní tajemnice konfederace Esther Lynchová. Rozdíly v odměňování nelze podle ní vysvětlit výdaji na živobytí a podobnými argumenty. Když se totiž vezmou v úvahu, tak se podle ní tyto diference ještě zvětší.

Například pracovníci v severozápadní Evropě jsou prý lépe placeni, protože zde existuje spravedlivější a transparentnější systém pro stanovení mezd a jednání se zaměstnanci. "To je klíčová součást prosperity a průmyslového úspěchu Německa, Rakouska, Nizozemska severských zemí," tvrdí Lynchová.

Mzdové rozdíly oproti západní Evropě ovšem nekritizuje pouze evropská odborová konfederace, ale i české odbory. Ty již několik let vedou kampaň Konec levné práce. Tlakem se jim podařilo přimět vládu, aby od listopadu zvýšila učitelům tarifní plat o patnáct procent, ostatním státním a veřejným zaměstnancům pak o deset procent. Podobný nátlak ale chtějí vyvíjet i na soukromé firmy. Reálné mzdy by se podle nich měli zvýšit o šest až osm procent. "Vycházíme z předpokládaného růstu ekonomiky, produktivity práce i toho, že se firmám obecně daří dobře," konstatoval v rozhovoru pro nejnovější vydání časopisu TÝDEN Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).