Většina opatření, která mohou zefektivnit české školství, bude mít dopad v horizontu pěti, deseti, 20 let. Rozpočtu na příští rok se netýkají. ČTK to řekl Daniel Münich z think tanku IDEA při CERGE-EI. Kolik se nyní investuje do vzdělávání a zda se dělají potřebné reformy, podle něj ovlivňuje, jaký bude v budoucnu ekonomický růst v Česku. Podle odborníků z PAQ Research by se peníze na vzdělání měly zvýšit několika cestami, uvedl Václav Korbel. Patří mezi ně zvýšení rozpočtu školství i zvýšení motivace obcí a krajů, aby dávaly z veřejných rozpočtů více na vzdělávání.
"Je naprosto irelevantní v okamžiku, kdy zbývá pět měsíců do příštího roku, řešit, jestli můžeme dneska udělat nějaké opatření, které nám zefektivní české školství," řekl Münich.. "To se vůbec netýká rozpočtu na příští rok," uvedl. Ale pokud se nezvýší výdaje na školství, budou se podle něho reformy těžko prosazovat. Je důležité, aby byl rozpočet školství dobře předvídatelný, zdůraznil.
Dlouhodobý ekonomický růst je podle Münicha závislý na kvalitě vzdělání a vzdělanosti v minulých dekádách. "Když hovoříme o financování školství a o reformách, tak vlastně hovoříme o tom, jaký bude ekonomický růst v České republice za deset, 20, 30 let," řekl Münich. "Jestliže teď nedostatečně investujeme do školství a neděláme potřebné reformy, no tak se okrádáme o budoucí hospodářský růst," dodal.
Letos pracuje ministerstvo školství s výdaji asi 273 miliard korun. "Požadavky resortu zahrnují navýšení výdajů na platy učitelů a zajištění nepedagogické činnosti, výrazné posílení rozpočtu vysokých škol a podporu školských investic," uvedl minulý týden ministr Mikuláš Bek (STAN) na síti X.
Peníze na vzdělávání by se podle odborníků z PAQ Research měly zvýšit několika cestami. Zvýšit by se podle nich měl rozpočet školství, zároveň by se měla zvýšit motivace obcí a krajů, aby dávaly z veřejných rozpočtů více na vzdělávání. "Situaci ovlivňuje i samotné nastavení RUD (rozpočtové určení daní), které dostatečně nemotivuje obce ani kraje investovat do vzdělávání. Neděje se to ani v nově navrhovaném nastavení RUD krajů, v němž chybí motivace investovat do středních škol," uvedli v analýze. RUD podle nich není dobře nastaveno ani u obcí, u kterých nezaručuje dostatek peněz pro reálnou garanci míst v mateřských školách.
Podle odborníků z PAQ Research je potřeba provádět reformy, které školství zefektivní. V analýze vyjmenovali například omezení odkladů školní docházky, zvýšení kapacity mateřských škol či například slučování malých škol. Zdroje by se měly podle nich hledat i v dalších oblastech mimo vzdělávání.
Debatovat o rozpočtu se podle Münicha mělo dříve, předpokládané číslo je podle něj známé od předložení střednědobého výhledu. Pro rok 2025 předpokládá střednědobý výhled výdaje na školství asi 258 miliard korun. "Příjmy a výdaje jsou v okamžiku, když se předkládá střednědobý výhled, samozřejmě předkládány bez prostředků Evropské unie a finančních mechanismů," upozornil v listopadu loňského roku poslance ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo školství předložilo požadavky na rok 2025 v celkové výši 40 miliard korun nad schválený střednědobý výhled, uvedlo v připomínkách k návrhu vyhlášky ministerstva školství ministerstvo financí.
"Klíčovým ukazatelem by měl být podíl školských výdajů veřejných na HDP," řekl Münich. K udržení podílu školských výdajů na HDP na úrovni roku 2021, by musel být rozpočet školství na příští rok 298 miliard korun, vyplývá ze studie, kterou thnik tank IDEA zveřejnil v červnu.
