Udělení Nobelovy ceny za fyziku vědcům, kteří se zabývají umělou inteligencí, bylo pro experty z Českého vysokého učení technického (ČVUT) překvapivé. Obor strojového učení, počítačů a neuronových sítích považují spíše za matematiku, řekli dnes v rozhovorech ČTK. Shodli se na tom, že přínos oceněných vědců pro současný svět je nezpochybnitelný a jejich práce má široký dopad na celou oblast technologií a umělé inteligence.
Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI).
Zdeněk Rozsypálek z Fakulty elektrotechnické ČVUT považuje oba oceněné vědce za známé kapacity ve výzkumu umělé inteligence. "Ačkoliv je výzkum neuronových sítí inspirován biologickými a fyzikálními procesy, je neobvyklé, aby někdo z jejich oboru získal Nobelovu cenu za fyziku," uvedl. Rozsypálek také zdůraznil, že pro oblast počítačové vědy existují i jiné ceny, například Turingova cena, která je pro tento obor běžnější.
Rozsypálek uvedl, že oba ocenění vědci výrazně přispěli k rozvoji umělé inteligence a technik, které jsou dnes běžně používány, přestože jejich metody nebyly v minulosti vždy populární. "Obor se zpopularizoval, což mohlo přispět k jejich výhře, ale pokud se bavíme o fyzice, osobně tam ten přesah nevidím," dodal.
Podle Tomáše Mikolova z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT je práce vědců přelomová a Nobelova cena za fyziku pro tyto vědce odráží jejich přínos v řadě oborů, přestože ceny za počítačové vědy či matematiku neexistují.
Mikolov dále podotkl, že úspěch oceněných není jen výsledkem zpopularizování tématu umělé inteligence v poslední době. "Neuronové sítě a jejich výzkum pomohl vytvořit věci, které fungují, vydělávají peníze a lidé je používají. Technologie a metody, které tito vědci vyvíjeli, se dnes používají od strojového překladu až po generování odpovědí na otázky. Jsou navíc klíčové pro firmy, jako je Google nebo Facebook, které je využívají například pro odhalování spamu nebo doporučování reklam," vysvětlil.
"Znám jejich práci dlouhé roky a učil jsem se ji například už na vysoké škole. S Hintonem jsem dokonce spolupracoval před deseti lety. Už tehdy jsem věděl, že se věnuje neuronovým sítím desítky let a dříve byl více optimistický," uvedl Mikolov. Hinton v poslední době v minulosti opakovaně varoval před možnými nebezpečími technologie, kterou pomáhal vyvinout; před tím, že by se takzvaně věci vymkly z rukou.
"Dnes upozorňuje na možná rizika spojená s vývojem umělé inteligence. Myslím si, že má nyní v hlavě scénáře, jak by se věci mohly vymknout kontrole. To ale lze říci o jakékoli nové technologii. Stejné obavy existovaly u knihtisku či internetu," řekl Mikolov. Podle něj může Hintonovo varování směřovat k obavám ze šíření dezinformací.
