Povinná mlčenlivost
Experti se neshodli, zda má veřejnost právo znát důvod Zemanovy hospitalizace

Experti se neshodují na tom, zda má veřejnost právo na informace o důvodu hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. Zatímco advokát Tomáš Sokol to kategoricky odmítá kvůli právu na soukromí, poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek věří tomu, že veřejný zájem má rozhodně přednost. Ústřední vojenská nemocnice argumentuje povinnou mlčenlivostí podle zákona o zdravotních službách.

Střešovická nemocnice přijala Zemana v úterý, Hrad důvod hospitalizace nekomentoval. Podle serveru Aktuálně.cz tam byl prezident na kontrole už v pátek a ředitel instituce mu doporučil nepřetržitou péči. V nemocnici by tak měl Zeman zůstat do pátku.

"Samotný fakt, že politik, v tomto případě prezident, byl hospitalizován, byť dle všeho dlouhodobě, rozhodně nedává nikomu právo být informován proč," míní Sokol. "Podle mého názoru má právo na soukromí jednoznačně přednost. V případě politika by právo na informaci mohlo převážit pouze ve výjimečných případech, jímž tento není," pokračoval advokát.

Jako takový výjimečný případ zmínil volby, před nimiž má podle něj volič právo i na informaci o zdravotním stavu v rozsahu, jaký mu umožní posoudit, zda kandidát bude schopen vykonávat funkci po celé volební období. "I to je na samé hraně, protože všeobecně platí, že například budoucí zaměstnavatel může žádat doklad o tom, že uchazeč o zaměstnání je zdravotně způsobilý k jeho výkonu, ale ne zprávu o jeho zdravotním stavu. Včetně sdělení, zda uchazečka o pracovní místo je, či není těhotná," podotkl právník.

Opačný názor zastává Kužílek. "V případě prezidenta republiky má jednoznačně přednost veřejný zájem, a to i na relativně velmi podrobných informacích o zdravotním stavu. Veřejnost má například právo, jakmile je prezident hospitalizovaný, přesně znát důvody hospitalizace," napsal.

"Podle mého názoru se v tomto případě ošetřující lékaři nemohou schovávat za lékařské tajemství a za souhlas pacienta. Vojenská nemocnice je mimo jiné taky povinný subjekt podle informačního zákona a v případě prezidenta, kdy veřejný zájem na poskytnutí informací zřetelně převažuje, je i podle zákona povinna poskytnout velmi podrobné informace," doplnil.

Kužílek odmítl vyjádření mluvčí nemocnice Jitky Zinke, která uvedla, že ji zákon neopravňuje informace poskytnout. Podle něj se poskytnutí těchto osobních údajů veřejnosti opírá o Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů, známé též jako GDPR, které v příslušném ustanovení zmiňuje právě významný veřejný zájem. Poukázal na právo na informace podle Listiny základních práv a svobod i podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

"V ČR neexistuje žádná právní úprava jako v diktaturách, že informace o stavu vedení státu jsou utajované. To, pokud vím, platí v Rusku, Severní Koreji, možná v nějakých arabských státech," dodal Kužílek.

Sokol ale kontroval tím, že i komunistický režim v Československu "dokázal zachovat jisté dekorum, byť jinak byl barbarský".

"Byvší prezident ČSSR Ludvík Svoboda, který nebyl ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat svoji funkci - dokonce se hovořilo o tom, že smí být fotografován a filmován pouze od pasu nahoru, aby nebylo vidět, že za sebou tahá kachničku - byl odklizen novelou tehdejší ústavy, aniž by bylo rozebíráno, co prezidentovi konkrétně je," připomněl.

"Mezními byly zdravotní stavy prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka i Edvarda Beneše, ale tehdy to nikdo takto neřešil. Klement Gottwald a Antonín Zápotocký nebyli schopni funkci vykonávat vůbec pro vrozený kretenismus, ale tehdy to zase nevadilo," pokračoval Sokol.

Zmíněná zkušenost se Svobodou se podle advokáta zřejmě promítla do ustanovení článku 66 ústavy. Ten stanoví, že jestliže prezident republiky nemůže vykonávat svůj úřad ze závažných důvodů, přísluší výkon některých jeho funkcí předsedovi vlády, pokud se na tom usnese Sněmovna a Senát. "Ale i v takovém případě by podle mne postačovala lékařská zpráva a nebylo by třeba zveřejňovat diagnózu," uzavřel Sokol.