Firmy začaly s prvními pracemi na ražbě průzkumné štoly pod brněnskými Vinohrady

Sdružení firem dnes začalo pod brněnským sídlištěm Vinohrady s prvními pracemi na ražbě průzkumné štoly, která je potřeba ke stavbě 1,5 kilometru dlouhého silničního tunelu. Ten se stane součástí velkého městského okruhu. Ražba štoly potrvá tři roky a díky poznatkům o horninovém složení bude zřejmé, jak se bude postupovat při samotné výstavbě tunelu. Na briefingu to dnes řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Šachta, která bude sloužit jako přístup do štoly, vznikne u křižovatky Věstonické a Křtinské ulice poblíž domova pro seniory. Silničáři za průzkumnou štolu zaplatí zhruba 725 milionů korun. Šachta pro vstup do štoly bude mít hloubku 27 metrů a jelikož štola bude úpatní, bude tedy klesat, bude pod domy zhruba 40 metrů hluboko. "Stavbu samotného tunelu plánujeme začít v roce 2028. Uvidíme, jak nám to půjde a co se dozvíme při ražení kilometrové štoly," řekl Mátl. Samotná štola bude tvořit základ jedné ze dvou tunelových rour, kterými mají po roce 2030 jezdit auta. Tunel naváže na dostavěnou a před několika dny zprovozněnou estakádu od Tomkova náměstí a vyústí křižovatkou, kterou se napojí na Jedovnickou ulici. Většina tunelu se bude razit, jen menší části u výjezdů na obou stranách se budou hloubit.

Co geology čeká, popsal ředitel firmy Geotest Lubomír Klímek. "Jedná se o pátý brněnský tunel, nicméně geologie je tu pestrá a odlišná. Tady jsou myocenní písky, které jsme v Brně tunelovou stavbou ještě neprocházeli. Zejména proto je potřeba vyrazit štolu," řekl Klímek. Horniny se budou rozpojovat mechanicky, pouze ve čtyřicetimetrovém úseku v severní části je starý granodiorit, tedy extrémně pevná hornina, a geologové očekávají nutnost trhacích prací," řekl Klímek.

Na 60 objektech budou různá měřicí zařízení, která budou sledovat případné pohyby nad zemí. "Pokud se něco bude dít, upravíme postup prací v podzemí. Každý týden se bude scházet monitorovací rada a vyhodnocovat získané údaje," řekl Klímek. Připomněl však, že mocnost nadloží bude zhruba 40 metrů, přičemž při stavbě Královopolských tunelů to bylo pouze sedm až osm metrů.

Brno dlouhá léta čekalo na větší posun při stavbě velkého městského okruhu, až v posledních čtyřech letech se tempo výstavby zrychlilo. V srpnu se po třech letech stavby otevřela hlavní trasa z Husovického tunelu pod Vinohrady a v prosinci mají být hotové sjezdy a nájezdy. "Letos otevřeme také Bauerovou a Žabovřeskou, což bude úleva pro obyvatele Brna. A ukázalo se, že po otevření Tomkova náměstí a Rokytovy se zmenšily i kolony na D1," řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Aby byl brněnský okruh dokončený s výjimkou jižní části, je potřeba kromě tunelu postavit části, které povedou od něj na jih až ke křižovatce dálnic D1 a D2.