"Byl jsem s Palachem v Sovětském svazu"

Dvacetiletý Jan Palach se vrátil ze studentské brigády v Sovětském svazu pouhé čtyři dny před sovětskou invazí do Československa. On-line deníku TÝDEN.CZ se s mimořádně zajímavým svědectvím přihlásil Palachův kamarád z brigády Zdeněk Novotný. O komentář k brigádě jsme požádali i Jiřího Palacha, Janova bratra.

"Ten třetí zleva na snímku je Honza Palach. Na Rudém náměstí v Moskvě před slavným obchodním domem GUM, na začátku srpna 1968. Lepší snímek nemám, teprve jsem se učil fotit a navíc jsem později přišel o negativy," vypráví jednašedesátiletý Zdeněk Novotný. Na stole v kuchyni ve svém domě v Pardubicích rozložil kupu snímků z letní brigády v městečku Russko-Vysockoje nedaleko Leningradu.

ČTĚTE TAKÉ: Nová fakta o Palachovi: chtěl obsadit rozhlas

Studenti z Československa a z nejrůznějších končin Sovětského svazu tady společně budovali velkokapacitní drůbežárnu pro desetitisíce slepic, brigáda trvala od 28. června do 17. srpna 1968. "V Rusku jsem se sblížil se sympatickým o rok mladším studentem Janem Palachem. Honza ostatní účastníky brigády skoro obtěžoval svým umanutým zájmem o domácí politiku, kterou jsme my ostatní úplně házeli za hlavu," vzpomíná Zdeněk Novotný.

S tanky za zády

Každý večer Palach poctivě ladil zahraniční rozhlasové stanice, nejčastěji BBC. A doslova hltal jakékoliv zmínky o Československu. "Jen díky Palachovi jsme se například dozvěděli o důležitém setkání Dubčeka s Brežněvem v Čierne nad Tisou na přelomu července a srpna," vzpomíná Novotný. Palach si prý dobře uvědomoval, že "socialismus s lidskou tváří", který prosazovali pražští komunisté, se Moskvě vůbec nelíbí.

Variantu, že by Rusové poslali do Československa tanky, si však Palach asi nepřipouštěl. Alespoň o ní nemluvil. "Při návratu domů jsme se přitom paradoxně dostali na dotek invazních vojsk, když jsme ve Lvově trčeli s vlakem na místě celých 24 hodin. To bylo 16. srpna, přednost dostala vojenská technika na cestě do Československa," líčí Novotný návrat z brigády.

Palach věděl, jak na soudruhy

Jan Palach podle Novotného nebyl řadovým studentským brigádníkem. "Nepracoval s námi každý den. Jako studentský předák měl na starosti jednání s vedením stavby a sovětskými organizátory brigády," vypráví Novotný. Palach například sovětským soudruhům hned na počátku pobytu tvrdě ohlásil, že Češi budou v táboře svými pány a nemíní dodržovat žádná nesmyslná sovětská pravidla jako nástupy, zákaz kouření a pití alkoholu či hraní karet. Rovněž dohlížel na dodávky kvalitních potravin. Palach byl totiž už na druhé sovětské brigádě a z té první v roce 1967 si přinesl obrovské zkušenosti z jednání se Sověty.

Palachova stávka v lágru

"Na první brigádě v létě 1967 se Honza dostal na celiny v Kazachstánu a tam se k nim zpočátku chovali jako k trestancům v lágru," říká Jiří Palach, Janův o sedm let starší bratr, který dnes žije v Kamenickém Šenově.

ČTĚTE TAKÉ: Hořeli jako Jan Palach 

Jan Palach se tehdy zúčastnil nesmyslného projektu z hlavy Leonida Iljiče Brežněva při zúrodňování kazašských stepí - takzvaných celin. "Jenda mi vyprávěl, jak je zpočátku nutili pracovat dvanáct hodin denně a k jídlu dostávali jen obilnou kaši. Honza ale zorganizoval stávku, domohl se snížení pracovní doby na osm hodin a studenti od té doby dostávali masa, kolik jen snědli," vzpomíná Jiří Palach.

Rusy bránil i před maminkou

"I přes některé negativní zážitky měl Honza Rusko a jeho obyvatele nesmírně rád. Dokonce Rusy hájil i před maminkou, která je nemusela, zřejmě po zkušenostech z konce války," vzpomíná Jiří Palach. Jan Palach prý mamince tvrdil, že ruský lid je dobrý, jen už po staletí trpí pod diktátorskými režimy.

"Na brigádě u Leningradu jsme ale nijak zvlášť nepociťovali, že v zemi vládne absolutní nesvoboda," vypráví Zdeněk Novotný. Snímky, které ukazuje, jeho slova dosvědčují. Čeští studenti jsou vymódění do tradičních „páskovských" modelů zlatých šedesátých let. Na pracovní bundy, které nafasovali, si dokonce nasprejovali anglické nápisy HELP ME!. "Za peníze, které jsem si v Leningradě vydělal, jsem si pořídil foťák, z něhož jsou právě tyto snímky," ukazuje Novotný sovětský přístroj značky FED 4.

Kromě pracovních fotografií leží na stole i několik snímků z Moskvy či od Černého moře, kam studenti směli vyjet za poznáním. "Bohužel, někdy v roce 1969 mě navštívil kuchař z brigády a požádal mě o negativy. Už jsem je nikdy neviděl," lituje Novotný. Kuchař se prý na brigádě choval jako divný pavouk. "Neměl jsem ty negativy dát z ruky, možná to byl estébák nasazený na brigádu jako dozor," přemítá Novotný. StB se tak zřejmě podařilo zlikvidovat cenné snímky Jana Palacha, který se na počátku roku 1969 stal národním mučedníkem. "Palacha jsem měl vyfoceného vícekrát, zůstal mi ale jen ten jeden snímek z Moskvy."

S foťákem FED 4 na pohřbu

Po skončení brigády se už Zdeněk Novotný s Palachem nestýkal. Měl svůj okruh známých. O Palachovi znova slyšel až 16. ledna večer, když rozhlas oznámil, že student Jan Palach se upálil na Václavském náměstí. "Popadl jsem foťák FED 4 a vyrazil na pohřeb," ukazuje Novotný sérii dosud nikde nezveřejněných snímků z posledního rozloučení se studentem Janem Palachem.

Foto: Ivan Motýl