Sedm z deseti
Hrdých Čechů přibylo. Ale bránit vlast by šla jen třetina

Počet Čechů hrdých na své občanství se po letech poklesu letos zvýšil na 47 procent. Sedm z deseti obyvatel by si pak v případě možnosti volby vybralo Česko jako místo k životu. Dobrovolně by šla zemi bránit v případě jejího ohrožení nadále jen necelá třetina lidí. Vyplývá to z výsledků říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V porovnání s předchozím průzkumem v roce 2013 se pocit hrdosti na české občanství zvýšil o sedm procentních bodů. Současně se ze 14 na devět procent snížil počet těch, kteří se za české občanství stydí. Ani jednu z těchto poloh dlouhodobě nepociťují zhruba dvě pětiny obyvatel.

Aktuální výsledky jsou srovnatelné se zjištěními v roce 2011. Pocit hrdosti zůstává o něco nižší než v letech 2001 a 2005, kdy byla na české občanství hrdá nadpoloviční většina respondentů. Pocit studu v souvislosti s českým občanstvím byl nejsilnější v roce 2012, kdy se za příslušnost k ČR stydělo 18 procent lidí.

K hrdosti na občanství ČR se tradičně častěji hlásili lidé starší 60 let (aktuálně 52 procent), vysokoškoláci (58 procent), lidé s dobrou životní úrovní (54 procent) a lidé hlásící se k pravé části politického spektra (56 procent).

Názory respondentů na to, zda jsou podle jejich názoru také jejich spoluobčané hrdi na české občanství, odpovídaly podle CVVM osobním postojům dotazovaných k této otázce. Necelá třetina oslovených (31 procent) se domnívala, že i ostatní Češi jsou na své občanství hrdí, 11 procent mělo za to, že se ostatní za příslušnost k ČR stydí, a 44 procent usoudilo, že většina lidí není ani hrdá, ani se nestydí.

Česko by si letos v případě možnosti volby vybralo k životu 70 procent občanů, před dvěma lety to bylo 65 procent. Z 27 na 24 procent klesl také počet těch, kteří by si ČR spíše nebo rozhodně nevybrali. I v tomto směru se nálada lidí vrátila na úroveň let 2009 a 2011.

K účasti na obraně Česka v případě jeho vojenského ohrožení by se podle průzkumu dobrovolně přihlásilo 30 procent dotázaných, před dvěma lety to bylo 32 procent. Počet těch, kteří by se spíše nepřihlásili, zůstal na úrovni jedné čtvrtiny. Z 26 na 31 procent se ale zvýšil počet těch, kteří by se rozhodně nepřihlásili, což odpovídá úrovni z roku 2011. Velké rozdíly panovaly mezi muži a ženami - mezi muži ochotu bránit dobrovolně vlast deklarovalo 41 procent dotázaných, mezi ženami jen 21 procent.

Průzkum provádělo CVVM od 5. do 12 října formou osobního rozhovoru s 1045 respondenty staršími 15 let.