Píseň Udavač z Těšína vyvolala obrovskou diskusi. Písničkář Jaroslav Hutka v ní Jaromíra Nohavicu označuje za zbabělce a obviňuje ho z donášení na Karla Kryla. Co si o Hutkově písni myslí jeho kolegové, čeští písničkáři?
Vladimír Merta: Byl jsem z té písně tak zklamaný, že se nechci přiživovat na šíření laciných negativních emocí. Nic víc k ní proto neřeknu.
Jiří Dědeček: Asi to není Jardova nejvydařenější. Pamfletická přímočarost spolu s nehledanými rýmy působí spíš kontraproduktivně, a to i na člověka, který s obsahovým vyzněním v zásadě souhlasí. Delikátní téma pro kritika, natož pak pro kolegu písničkáře. Zrovna tak delikátní je ale tento pokus o zhodnocení, a tak bych raději uzavřel konstatováním, že vždycky radši půjdu na Hutkův koncert než na Nohavicův (na tom jsem ostatně nikdy nebyl).
Pavel Žalman Lohonka: Nevím, co si mám o té písni myslet. Ale celkově je mi velice trapně za všechno a za všechny, kteří se v tom po létech hrabou.
Jan Burian: Jaroslav Hutka napsal písničku o tom, co mu vadí, z čeho se potřebuje vyzpívat. To je součástí naší profese. Zřejmě mu došla trpělivost a ta píseň je důsledkem toho, jak se v naší zemi jaksi spoléhá na to, že se na všechno zapomene. Nic se neřeší, nikdo se za nic neomluví, nic nevysvětlí. Ať už se to týká KSČM nebo Jaromíra Nohavici... Dokonce asi není ani tak důležité, jak je ta píseň řemeslně zvládnutá: vždyť jsme se na to neptali ani tehdy, když psal své proslulé songy Havlíčku, Havle nebo Městečko Litvínov. Brali jsme ho takového, jaký je, a on je pořád tentýž.
Karel Plíhal: Celá ta zmedializovaná věc mi nedělá dobře. Není mi to příjemné. Nebudu se k tomu vyjadřovat.
ČTĚTE TAKÉ: Jsem málem národní zrádce, myslí si Hutka
Další podrobnosti a rozhovory k tématu přináší čtvrteční vydání časopisu Instinkt.
Foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda, archiv
