Rada expertky
Jak na šmejdy? Hlavně nic nepodepisovat

Nepřečetla si pozorně smlouvu a naletěla prolhanému realitnímu makléři. Když Světlana Glaserová zjistila, že bude muset platit statisíce korun za nic, nejprve se psychicky zhroutila, ale pak se podvodné firmě postavila. Své zkušenosti sepsala v knize Kdopak by se šmejdů bál?. Nyní poskytla rozhovor webu TÝDEN.CZ.

Jak vás šmejdi podvedli?

Potřebovali jsme prodat dům a naběhli si na podvodníky. Že jde o šmejdy, kteří prodej nemovitosti nezprostředkují, tedy nehnou prstem a jen inkasují peníze, jsem zjistila z diskusí na internetu. S tím jsem se ovšem nemohla smířit. Založila jsem webové stránky a později i občanské sdružení pro stejně podvedené. Časem jsme se začali zabývat i šmejdy z jiných společností.

Právě slovo šmejd se používá často a v různých významech. Koho tak můžeme označit?

Bohužel šmejdi známí z předváděcích akcí nejsou ani zdaleka jediní. Všeobecně jsou to lidé, kteří nabízejí neadekvátně drahý produkt nebo služby. Třeba hrnce v hodnotě pár stovek dovedou prodat za desítky tisíc. Někteří dokážou lidem vnutit za peníze i neexistující službu, tedy doslova nic.

Jak ale rozeznat slušného prodejce od šmejda?

Těžko. Podvodníci procházejí většinou velmi kvalitním školením a dovedou se chovat velmi profesionálně. Jediné, co může obyčejný člověk udělat, je omezit riziko na minimum. Tedy v první řadě číst všechny předkládané smlouvy, a pokud textu neporozumí, v žádném případě nic nepodepisovat bez porady s právníkem. V případě prodeje nebo nabídky služeb po telefonu je vždy lepší omluvit se a říct, že zásadně po telefonu smlouvy neuzavírám. No, a taky neodklikávat nic bezhlavě na internetu, ale vždy si přečíst obchodní podmínky.

V posledních dvou letech se situace změnila. Šmejdy měl omezit speciální zákon. Podařilo se to?

Nemyslím si. Zákon prakticky jen zavedl ohlašovací povinnost a šmejdi si teď dělají z České obchodní inspekce legraci tak, že nahlásí třeba padesát akcí. Výsledek je takový, že prohánějí inspektory po celé republice a mezitím vesele dojí důchodce.

A co nový občanský zákoník?

Ani ten není žádná sláva. Navíc kauzy, které vznikly před jeho platností, se stejně řeší podle starého občanského zákoníku a já mám dojem, že ani sami právníci se v tom moc nevyznají. Řekla bych ovšem, že ani v minulosti neležel problém v paragrafech, ale ve vymahatelnosti práva. Soudci rozhodují naprosto nepředvídatelně a orgány, které by měly být činné v trestním řízení, jsou rovněž spíše nečinné a odmítají nám uznat existenci trestného činu podvod i tam, kde kupříkladu Česká obchodní inspekce konstatovala, že jde o klamavé obchodní praktiky. Jako kdyby klam a podvod nebylo totéž!

Zmínila jste smlouvy učiněné telefonicky. Jsou velkým problémem?

Podvodníci využívají telemarketingu čím dál více. Dokonce jsem se setkala s praxí, kdy sestříhali telefonické nahrávky tak, aby to vypadalo jako stvrzení objednávky. A následně si ještě dovolili s tímto podfukem předstoupit před soud.

Jakých zásad by se měli lidé držet, aby nenaletěli?

Raději přes telefon nic neobjednávat. A když už objednáte a nejste spokojeni, můžete odstoupit od smlouvy doporučeným dopisem do čtrnácti dnů od převzetí zboží. A pokud vám je zboží doručeno jen do poštovní schránky, je to, jako kdybyste nic neobdrželi. Důkazní břemeno leží na obchodníkovi, takže se jejich vyhrožování soudy nemusíte bát.

Jak financujete aktivity sdružení?

Lidé nám přispívají podle vlastního uvážení. Jinak děláme vše zdarma a ve volném čase, takže nám trvale chybějí peníze na právníky, kteří nám pomáhají. Zkusíme letos znovu požádat o státní dotace. Pak bychom mohli realizovat i další plány, jako třeba založit časopis, který bychom rádi dostali hlavně k lidem bez přístupu na internet. Tak, aby každá babka i v té nejzapadlejší vesničce věděla, jak na šmejdy.

Tématem šmejdů a jejich nových praktik se detailně zabývá časopis TÝDEN, který je v prodeji od pondělí 17. srpna 2015.