Odmítnutím plošného trávení hrabošů znemožnilo ministerstvo životního prostředí podle prezidenta Agrární komory použít jediné řešení zamezující kalamitě. Zástupci zemědělců, ministerstev a ochránců přírody kvůli přemnožení hrabošů jednali na jižní Moravě v terénu. Vyostřená diskuse nepřinesla shodu na žádném řešení. Ochránci a resort životního prostředí (MŽP) stále odmítají plošnou aplikaci jedu na pole, kterou požadují zemědělci.
MŽP zmínilo možnost pouze výjimek pro konkrétní případy.
"MŽP nám hodilo vidle do jediného možného řešení, které by zamezilo kalamitnímu rozšíření," řekl náměstkovi ministra životního prostředí Vladimíru Dolejskému prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Náměstek kontroval, že organizace zemědělců manažersky pochybily a neseznámily zemědělce s tím, jaké mají možnosti. Hned na první zastávce v sadu přecházela ostrá výměna názorů v hlučnou hádku.
Ne všichni zemědělci, především z postižené Moravy, volají po plošném šíření granulí s jedem pod názvem Stutox II. Například Martin Hutař z ekologické farmy VH Agroton z Velkých Hostěrádek na Břeclavsku řekl, že výskyt hraboše omezí i preventivní opatření. "Jedy používat nemůžeme ani nechceme. Do půdy a do přírody nepatří a jen tak zhoršujeme stav životního prostředí," míní Hutař.
Setkání uspořádal Zemědělský svaz. Chtěl politikům a úředníkům ukázat situaci, aby ji začali řešit ve prospěch zemědělců.
"Není potřeba jed aplikovat všude, je třeba vytipovat konkrétní lokality, nemusí to být plošně ve 42 okresech. Od neděle se začaly sít ozimy a je potřeba začít něco dělat ... jinak půjdou ztráty na příští úrodě do miliard," varoval Jandejsek.
Jednou z výjimek mohl být před několika dny ještě meruňkový sad ve Velkých Bílovicích. Hraboš zlikvidoval 80 procent stromů "Nepomohlo ani hnízdění desítek jedinců kalouse pustovky," ukazoval na ohlodané kmínky mladých stromků Zdeněk Huták z Agro Maryša. Sad byl zničen do týdne.
Dolejský v debatě uvedl, že o výjimky už mohli zemědělci žádat a už mohly být vyřízené. Za běžné situace mohou klást jed pouze do nor, což je podle jejich zkušeností neúčinné. "Hraboš potřebuje šmejdit, granuli najít a pak s ní zalézt do nory. Do hodiny umírá a 90 procent jich umírá v noře. Po úmrtí dojde během pár minut k vysublimování jedu, jen stopy zůstanou ve střevech a ty dravec nejí," uvedl Jandejsek. Studie podle něj neprokázaly, že plošná aplikace jedů na hraboše způsobí zásadní úhyny zvířat.
Plošnou aplikaci v konkrétních okresech povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 5. srpna, o čtyři dny později ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) povolení po emotivní veřejné debatě zrušil. Zemědělci tak nyní čekají, co bude.
S rozhazováním jedu nesouhlasí hlavně Česká společnost ornitologická. Uvádí, že by zemědělci měli agrotechnickými postupy šíření hlodavce předcházet, podotýká, že hraboš nepůsobí jen negativně, že kypří půdu, čímž může lépe zachycovat vodu, a vnáší do ní organickou hmotu.
