9:6, takové je skóre „zápasu", který se v pondělí odehrál v budově Ústavního soudu. Devět z patnácti soudců dalo (s termínovanou podmínkou) za pravdu stížnosti ČSSD, která napadla způsob, jakým Nečasův kabinet protlačil balíček sociálních škrtů. Někteří z „poražených" soudců to komentovali vskutku kuriózně.
Například soudce Stanislav Balík. V úvodu svého obsáhlého stanoviska použil doslova pohádkový příměr: "Ústavní soud právě vydává volné pokračování příběhů o královně Koloběžce I. Podařilo se, že napadený zákon obstál a zároveň neobstál. Dvousethlavému drakovi byla uťata většina jeho hlav, tyto se však mohou odkutálet pod sprchu živé vody a do shora uvedeného data stihnout přijetí téhož zákonného textu," napsal Balík.
Podle přehlasované menšiny šesti soudců měl být Ústavní soud při posuzování procedury přijetí balíčku sociálních škrtů zdrženlivější a návrh ČSSD zamítnout. Vyplývá to z takzvaných odlišných stanovisek neboli disentů, která jsou součástí nálezu.
Devítičlenná většina soudců rozhodla o zrušení balíčku škrtů, platnost svého zásahu odložila na přelom letošního a příštího roku.
Důvodem pro zrušení normy bylo především zneužití stavu legislativní nouze. Podle menšiny soudců je to ale sporné.
"Neshledal jsem postup při vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání návrhu zákona protiústavním. Tradičně se hlásím ke zdrženlivosti, pokud jde o přezkoumávání ekonomických zákonů Ústavním soudem," uvedl například již citovaný soudce Balík.
Alibistický krok
Podle soudce Vladimíra Kůrky by si měl Ústavní soud zásahy do parlamentních procedur vyhradit pro vskutku mimořádné, ale zároveň i "věcně uchopitelné a přesvědčivě nezpochybnitelné" situace. Postoj většiny soudců je podle něj vzdálený reálnému parlamentnímu životu.
"Lze se obávat, že Ústavní soud narazí na této půdě na nepochopení, jeho rozhodnutí trvalý efekt nepřinese - a hodnocen coby neúčinný mentor, spíše ztratí kredit," domnívá se Kůrka.
Přehlasovaní soudci poukazují také na to, že soud sice označil proceduru přijetí za protiústavní, avšak přesto odložil zrušení zákona až na konec roku. Podle Muchy se to jeví jako alibistický krok. Nález v tomto bodě argumentuje hrozbou chaosu po okamžitém zrušení škrtů. Zmatky by prý mohly postihnout například adresáty dávek.
Ústavní soud o balíčku sociálních škrtů rozhodl v poměru devět hlasů ku šesti, což je při rušení právních norem nejtěsnější možná většina. "I to se stává," konstatovala soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová, jež je hlavní autorkou nálezu. Odlišná stanoviska mají spíše akademický význam, ale pro odborníky jsou dobrou ilustrací rozhodovacího procesu a ukázkou rozvržení názorových táborů a poměru sil u soudu.
