Rodinná politika
Joch: Otcové povinně na rodičovskou? Pitomost

Povinné rozdělení rodičovské dovolené mezi matku a otce, které navrhuje členka stínové vlády ČSSD Michaela Marksová Tominová, vzbudilo silné emoce. Skepticky se k nápadu staví i někteří straničtí kolegové, třeba Zdeněk Škromach. Servítky si nebere známý konzervativec a šéf Občanského institutu Roman Joch. Podobné experimenty označil za pitomost.

Sdružení Oranžový klub navrhuje uzákonit, aby otcové museli být povinně několik měsíců na rodičovské dovolené. Co na to jako známý konzervativec říkáte?

Samozřejmě, že je to velmi špatné. Stát nemá co diktovat, jak se rodiče rozhodnou o rodičovské dovolené. Nařizovat, že to musí být mezi ně rozděleno na poloviny nebo třeba na třetinu a dvě třetiny? To je pitomost. Stát by měl chránit autonomii a vůbec instituci rodiny. Ne takhle silou zasahovat a rozhodovat za svéprávné lidi.

Podle vás by tedy muži na rodičovskou jít neměli?

Ne, ne. Naopak, dobré je, aby si rodiče mohli sami vybrat. Není jenom mateřská dovolená, ale i rodičovská, kde si to mohou určit. Znám případy, kdy jdou na rodičovskou muži. Například pár ze severních Čech, maminka je lékařka a pán pracoval v charitě. Doma pak na rodičovské zůstal on. Umožnit otcům, aby mohli být na rodičovské dovolené, je zcela správné. Diktovat ovšem poměr, jak si mají rodičovskou mezi sebe a manželku rozdělit, je pro stát nepatřičné. Je to typický socialistický nápad.

Jak to myslíte?

Je vidět, že tady nejde ve skutečnosti o pomoc rodině. Proč to Michaela Marksová Tominová navrhla? Protože má vizi, podle které jsou role otců a matek úplně zaměnitelné.

Sdružení Oranžový klub připouští, že jde tak trochu o genderové srovnání rolí. Mělo by to údajně vyřešit problémy diskriminace žen na trhu práce kvůli mateřství, ztrátu kontaktu ženy s pracovním prostředím a s tím spojenou ztrátou odbornosti či stále rostoucí ženskou nezaměstnanost.

Ale tím pádem přece budou lidem přikazovat životní plán. Vnucovat něco, co třeba ty rodiny sami nechtějí. Každé dítě má dva rodiče. Otce a matku. Je na nich, jak si péči rozdělí. Jak se tedy třeba vyhnout tomu, že ženy budou prostě devět měsíců těhotné, budou budoucími maminkami? To nejde. Je to lidský úděl. Kvůli nějaké ideologické vizi o ideální rovnosti takhle zasahovat a vnucovat těm rodičům něco, co vlastně nechtějí, mi přijde jako zhůvěřilost.

Vedle tohoto kontroverzního návrhu však Oranžový klub navrhuje i zavést zákonný nárok pro každé dítě od tří let na umístění do mateřské školy. Jaký máte postoj k této myšlence?

To by znamenalo, že stát začne investovat spoustu peněz do systému státních školek. Nedomnívám se, že je to rozumná politika. Myslím, že opět je lepší, aby rodiče měli co nejširší volbu. Ty peníze, které by chtěli sociální demokraté a paní Marksová Tominová poukázat na výstavbu školek, by měly raději dostat rodiny. Já bych je dal klidně maminkám, ať se rozhodnou, že si dejme tomu nějaký příspěvek nechají a budou se starat doma nebo že si najdou jinou péči o děti. Soukromou školku nebo klidně paní na hlídání ze sousedství. Cílem by mělo být maximalizovat svobodu volby.

Trochu jste mě odpovědí překvapil. Nečekal jsem, že byste byl vyznavačem nějakých státních dotací, byť tohoto typu. Není to až příliš podobné pastelkovnému a podobným příspěvkům?

V normální situaci bych řekl, že stát by to neměl řešit. Myslím ale, že máme výjimečný demografický stav. V naší populaci je relativně málo dětí. To znamená, že to je možná nejpalčivější místo, kde bych byl pro jakousi sociální pomoc. To se mi zdá být sociálně nejzodpovědnější případ investice.