Proti praní peněz
Jste politicky exponovaní? ptají se banky klientů. Musejí

Mezinárodní boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu dorazil i do Česka. Banky jsou z preventivních důvodů nově povinny více sledovat transakce politicky exponovaných osob.

Muž ve středních letech si kvůli refinancování hypotéky zakládá nový účet. Kromě obvyklých dotazů na bydliště nebo číslo občanského průkazu dostává od bankovní úřednice rovněž otázku, kterou mu dosud ve finančním ústavu nikdo nepoložil: "Nejste politicky exponovaná osoba nebo nemáte k takové osobě blízko?" Ta otázka přijít musela. Aby banka neporušila zákon o praní peněz, který se v souladu s mezinárodními požadavky rozšířil i na české ministry, poslance, vysoce postavené soudce, důstojníky nebo krajské hejtmany.

Presumpce viny?

"Finanční instituce provádí identifikaci klienta a zároveň zjišťuje, zda je politicky exponovanou osobou vždy, když je naplněna některá z podmínek zákona o praní peněz. Zejména jde o situace, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku tisíc eur (asi 26 tisíc korun, pozn. red), nebo pokud vzniká obchodní vztah. Uzavření smlouvy o vedení účtu u banky lze považovat za typický příklad," řekla TÝDNU mluvčí České národní banky Denisa Všetíčková. Dodala, že zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jak se v nezkrácené verzi oficiálně nazývá, platí už od roku 2008. Ovšem až od letoška ho novela rozšířila o české politiky a další vyjmenované funkcionáře. "Předtím byl omezen na politicky exponované osoby ze zahraničí," poznamenala Všetíčková.

Vysvětlila, že smyslem tohoto mezinárodního opatření, které doporučila i Evropská unie, je prevence před zneužitím finančního systému k legalizaci peněz z trestné činnosti a financování terorismu. U lidí s významným politickým postavením přitom existuje zvýšené riziko například korupce. "Zdůrazňujeme ovšem, že nejde o 'penalizaci' těchto osob za jejich funkci a zároveň neplatí obecný předpoklad, že se takoví lidé podílejí na trestné činnosti. Finanční instituce jen uplatňují zvýšená preventivní opatření," sdělila mluvčí centrální banky.

Komu hrozí pokuta

Co když ale klient - například nepříliš známý poslanec - svou politickou příslušnost zatají a bance ji nenahlásí? Maximálně bude riskovat, že mu pobočka odmítne založit účet nebo třeba neumožní provést domluvený obchod. A to pouze za předpokladu, že banka "tajného" politicky exponovaného člověka odhalí. V horší situaci je však bankovní instituce. Celá odpovědnost včetně případné sankce totiž leží na ní. Podle České národní banky jí hrozí pokuta až milion korun. "Klientům finanční instituce nemůže být žádná sankce uložena," konstatovala mluvčí centrální banky Všetíčková.

TÝDEN hovořil se zákazníkem jedné banky, kterého se úřednice za přepážkou také zeptala, zda není politicky exponovaný. "Měl jsem pocit, že je to jen další formalita. Říkala mi, abych všude zaškrtl 'Ne'," sdělil. Banky, které TÝDEN oslovil, ovšem tvrdí, že si mohou otestovat, zda dotyčný člověk není politicky angažovaný. "Máme kontrolní mechanismy, jak si to ověřit například z veřejně dostupných zdrojů. Spoléháme se také na prohlášení klienta a jeho seznámení se s všeobecnými obchodními podmínkami," sdělila například mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Tento bankovní dům se podle ní zatím nesetkal s tím, že by některý z jeho klientů svoji politickou funkci zatajil.