Historie
Karpatsko-dukelská operace skončila velkými ztrátami

Karpatsko-dukelskou operaci, jež začala 8. září 1944, prezentoval komunistický režim jako stěžejní okamžik naší vojenské historie a 6. říjen, kdy vojáci 1. československého armádního sboru překročili hranice, se slavil jako Den čs. lidové armády. Ofenziva, která měla pomoci Slovenskému národnímu povstání, ale přes hrdinství sovětských i československých vojáků skončila velkými ztrátami a po potlačení SNP velení Rudé armády útočné operace koncem října ukončilo.

Původní plány operace, jež počítala i s přeběhnutím dvou slovenských divizí, byly velmi optimistické, již pátý den po zahájení útoku měli rudoarmějci dosáhnout Prešova. Předčasné vypuknutí povstání ale situaci velmi zkomplikovalo, Němci navíc měli v Karpatech vybudováno několik pásem opevnění a na útok byli dobře připraveni. Sovětské jednotky a s nimi i Čechoslováci měli před zahájením ofenzívy jen chabé zprávy o nepříteli, což nakonec vedlo k velkým ztrátám.

Během necelých dvou měsíců padlo u Dukly kolem dvaceti tisíc vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, jež měla v té době 16 tisíc vojáků, pak dosahovaly zhruba dvou tisíc mužů, další tisíce utrpěly zranění. Němci, kteří využívali výhod hornatého terénu a ze svých postavení měli útočící jednotky často "jako na střelnici", přišli za karpatsko-dukelské operace o 11 tisíc mužů. Slovenskými horami se pak českoslovenští, sovětští a také rumunští vojáci probojovávali až do dubna 1945.