Jakub s Ondrou jsou u moře. A poprvé řekli slovo maminka

Ředitelka azylového centra Klokánek Ditta Pokorná u soudu s šesti lidmi obžalovanými z mučení chlapců vypověděla, že týraných dětí mohlo být víc. Tvrdí to chlapci Jakub s Ondřejem, o něž se už víc než rok stará. Policie však žádné další děti nenašla. Jak se dnes daří bratrům z kuřimské kauzy, kteří zažili útrapy z rukou matky, tety a dalších čtyř náboženstvím poblouzněných lidí?

U soudu jste řekla, že chlapci viděli v mučivých chvílích víc dětí. To vám řekli oni?
Potvrdila jsem, že se Jakub zmínil, že zahlédl při tom, čemu byl s Ondřejem vystaven, dvě další děti.

ČTĚTE TAKÉ:  Babička chlapců: Řekli mi, že Škrlová zemřela

To jste hlásila i policii?
Ano, písemně jsem před časem hlásila osoby, které byly přítomny týrání chlapců. A uvedla jsem i to, že Jakub zahlédl dvě malé osoby, o hlavu menší než on. A že je přesvědčen o tom, že jsou to děti. Ale jak je to doopravdy, to nevím.

Chlapci nejdřív v Klokánku tvrdili, že se jim nic zlého nedělo. Mluvit o svých zážitcích začali až po čase. To je u týraných dětí běžné?
Bylo to u každého z chlapců odlišné. Ondřej už po svém nalezení v kuřimské komoře popisoval, že byl izolovaný a trápený. Popsal ale jen některé osoby, které se toho účastnily, o dalších začal mluvit až po určité době. Jakubova výpověď byla zpočátku nepravdivá zcela, protože byla naučená od jedné trýznitelky (teta Kateřina Mauerová, pozn. red.). Až poté, co se stabilizoval a měl pocit většího bezpečí, začal vypovídat. U týraných dětí je to typické. Přetrvává u nich amosféra strachu, bojí se, že by se utrpení mohlo vrátit, a kryjí pachatele. Aby to nebylo ještě horší.

ČTĚTE TAKÉ: Detektiv: Škrla s Turkem přiznali týrání chlapců

Je to tak, že se jim některé věci vybavují postupně? Slyšela jsem, že třeba někam jedete, chlapci něco zahlédnou, co jim pomůže vybavit si vzpomínku...
To se stává a dá se předpokládat, že se jim mnohé věci budou vybavovat ještě dlouhou dobu. Vybavují se jim zážitky, vracejí se jim osoby, které je týraly, a chlapci nové věci oznamují.

Ve výpovědích Jakuba s Ondřejem se objevilo, že existují věci, které nikomu nikdy neprozradí. To trvá? Pořád opakují, že si něco nechají jen pro sebe?
Oni to takhle přímo neopakují. Najednou nastane situace, kdy mají potřebu o svých zážitcích mluvit, a nejen s námi. Stalo se, že se začali svěřovat jinému dítěti na škole v přírodě, ale nakonec Jakub nebo Ondra řeknou: Já to všechno nepovím, protože nesmím. Je pravděpodobné, že jsou věci, které nikdy neřeknou, i když bychom byli rádi, kdyby je řekli. A nejen proto, aby byly o jejich případu známy všechny skutečnosti a lidé, kteří si to zaslouží, byli potrestáni. Ale především proto, aby se ulevilo psychice dětí, aby to všechno neprožívali jen v sobě a netrápili se tím.

Jsou v péči psychologa?
Samozřejmě. Na tom pracuje několik lidí, psycholog, soudní znalec, psychiatr. Chlapci jsou i pod medikací.

Znalkyně-psycholožka u soudu říkala, že starší Jakub na tom není dobře, naopak, že se jeho psychický stav horší. Jak je to možné?
Ano, tak to je. Dochází u něj k flashbackům, obětem trestných činů se zážitky vrací. Musíme pracovat i s tím, že děti prochází různými vývojovými obdobími, a u Jakuba jsou zrovna teď počátky dospívání. I myšlenkový vývoj se samozřejmě může horšit. A jsou tam i jiné záležitosti, ve škole zahlédli u spolužáku fotografie mámy a nějaké útržky z novin, to na něj zapůsobilo. Jakub je na tom výrazně hůř než Ondřej a o dost hůř než byl. Má výrazný tik a další jiné problémy.

Kam jste kluky odvezli, aby na ně nedoléhaly mediální výstupy z probíhajícího soudu?
Byli týden mimo Moravu, vrátili se na dva dny k přezkoumání soudními znalci, a ve čtvrtek odletěli mimo republiku. Jsou u moře se svou psycholožkou, aby to nebyl jen příjemný pobyt pro děti, ale aby to naplnilo i známky psychorehabilitačního pobytu. Kromě toho je s nimi i jejich teta z Klokánku. Pobyt Jakubovi s Ondřejem nabídlo vedení jedné cestovní kanceláře, kluci z toho měli strašnou radost. Já jsem je za celou dobu neviděla tak šťastné. Pobíhali s mapou, těšili se na letadlo.

Soud bude pokračovat i v červenci. Zase je někam odvezete?
Do rozsudku a pár dní po rozsudku musí být zase mimo dosah informací. Pojedou na tábor.

Začali už mluvit o mamince?
Začali, to je úplně nová a hrozně důležitá záležitost. Srovnávají si, jak a proč k tomu všemu došlo.

A jak o ní mluví?
Každý z nich je na tom se vztahem k matce jinak. Ale je to velká věc, že už o tom vůbec mohou mluvit, protože se musí se svým vztahem k mámě nějak vyrovnat. Kladou otázky, jak je možné, že někdo týrá své děti. U Jakuba je to zatím špatné, Ondra, který je pozitivně laděný, je na tom lépe. Je to skutečně naprosto čerstvé, začínáme s touto novu skutečností pracovat.

Foto: Petra Mášová, Lucie Pařízková, ČTK