Pražský městský soud vyhověl žalobě právníka Michala Kincla na Kancelář prezidenta republiky (KPR). Kincl žaloval kancelář kvůli tomu, že zamítla jeho žádost o přístup k registru oznámení. Do registru chtěl právník přístup v souvislosti s majetkovým přiznáním kancléře Vratislava Mynáře.
Prezidentská kancelář se bude muset Kinclovou žádostí znovu zabývat. Podle jejího právního zástupce Václava Pelikána však KPR registr nespravuje, zřejmě ho proto bude muset zřídit. Od září má přitom fungovat centrální registr oznámení na ministerstvu spravedlnosti. Rozsudek je pravomocný.
Mynářovy majetkové poměry a akvizice jsou často v centru pozornosti médií, někteří kritici je označují za podezřelé, což Hrad odmítá.
Kinclova žaloba směřovala proti rozhodnutí Mynáře, ve kterém definitivně zamítl jeho žádost o přístup k registru podle zákona o střetu zájmů. Podle Pelikána však prezidentská kancelář není evidenčním orgánem podle zákona a registr oznámení vést nemusí. Kincl v žalobě tvrdí, že jde o "účelový výklad zákona s cílem znemožnit či oddálit přístup občana k registru oznámení".
Soud rozhodl, že podle zákona o střetu zájmů má kancelář povinnost registr majetkových přiznání vést. "Vedoucí kanceláře má jako veřejný funkcionář celou řadu povinností, mimo jiné podávat oznámení evidenčnímu orgánu. Pokud by tento evidenční orgán neexistoval, neměla by tato povinnost smysl," zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Ludmila Sandnerová. Dodala, že z toho podle ní vyplývá i povinnost majetková přiznání zveřejnit.
Podle Pelikána bude zřejmě prezidentská kancelář rozhodnutí soudu respektovat. "Problém je však v tom, že od 1. září budou oznámení fungovat v úplně jiném režimu, takže bychom museli registr zřizovat jen na osm měsíců," řekl po vyhlášení rozsudku.
Podle novely zákona o střetu zájmů má od září vzniknout centrální registr oznámení vedený na ministerstvu spravedlnosti. Do registru budou veřejní funkcionáři zakládat svá majetková přiznání, měl by umožnit lepší veřejnou i úřední kontrolu. Zákonu by podle novely měli nově výslovně podléhat ministerští náměstci včetně náměstka ministra vnitra pro státní službu, kancléři obou parlamentních komor a také vedoucí prezidentské kanceláře.
Podle předlohy by ministerstvo mělo zřídit nový odbor s dvaceti zaměstnanci, který by vykonával také kontrolní a dohledovou činnost. Náklady na odbor a provoz registru byly vyčísleny na zhruba dvanáct milionů korun ročně.
