Sovětský svaz
Klaus podle některých médií poslal po listopadu 89 tajně půjčku do Ruska

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, píší úterní Hospodářské noviny (HN). Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter). Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část. Klaus HN a Aktuálně.cz sdělil, že o žádné takové půjčce nic neví. Nevědí o ní podle Klause ani další lidé, kterých se mohl v současnosti zeptat.

Klaus popírá, že by o půjče věděl. "Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím. Dokonce nevědí nic všichni z těch, kterých jsem se mohl v současnosti zeptat," řekl HN. Podle deníku ale existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB). Klaus se chce podle zástupce Institutu Václava Klause Petra Macinky k záležitosti vyjádřit na odpolední tiskové konferenci. Zveřejněné informace podle Macinky nejsou pravdivé.

S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, píšou HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém Klaus zastával post ministra financí.

Ministerstvo pod Klausovým vedením dál hledalo způsob, jak Sovětskému svazu peníze poslat, a nakonec ho našlo, píšou úterní HN. "Mohu pouze spekulovat. Nemyslím si, že šlo o půjčku Sovětskému svazu," sdělil Klaus médiím. "Mohly to být jedině jakési rámcové úvěrové podmínky pro zajištění nějakých dodávek (železná ruda, ropa či plyn) ze Sovětského svazu, a ty se pak splácely - jako v případě všech dalších mezinárodních dohod - automaticky, bez jakéhokoli následného rozhodování vlády. Ale to je pouze můj nynější dohad," doplnil.

Co se stalo s půjčkou zaslanou Mezinárodní bance hospodářské pomoci, kterou založili Sověti s dalšími státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, není jasné, uvádí HN. Úvěr se podle nich stal v 90. letech součástí takzvaného ruského dluhu, o kterém politici tvrdili, že obsahuje pohledávky z předlistopadových dob.

Podle písemnosti, v níž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, uvádí deník. Peníze zaslané Klausovým ministerstvem tak podle něj představovaly přibližně třetinu celkové pohledávky vůči Rusku, který i s pohledávkami z předlistopadové éry činil zhruba 100 miliard korun.

Poskytnutí peněz Rusku Klaus podle HN na počátku 90. let nepřiznal poslancům Federálního shromáždění. Pouze jim řekl, že se stát kvůli zahraničním pohledávkám zadlužil u státní banky.

Po roce 1989 se Česko pokoušelo po Rusku dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat od Ruska zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně. Do vedení Falkon Capital později podle HN, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil zmíněný úředník ministerstva financí Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. "Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit," řekl nyní HN Rachač.

V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánoci 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.