Klaus rozhodl: sněmovní volby budou 28. a 29. května

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 28. a 29. května. O termínu jejich konání dnes rozhodl prezident Václav Klaus. Klaus zvolil nejzazší možný termín.

"Jinak nastavený termín může být pro některé politické strany zvýhodněním, pro některé naopak znevýhodněním," řekl Klaus. Datum zvolil také s ohledem na to, že nechce krátit současným poslancům jejich volební období.

"Dokument je kontrasignován předsedou vlády, v tuto chvíli je to definitivním ústavním aktem," řekl Klaus.

Předsedové obou nejsilnějších stran Mirek Topolánek (ODS) a Jiří Paroubek (ČSSD) původěn dávali přednost termínu v polovině května. Podle nich by povolební vláda mohla být v tomto případě sestavena už začátkem června, aby mohla pracovat na návrhu státního rozpočtu na další rok.

PSALI JSME: Paroubek: Od ČSSD se čeká vítězství jako zářivá hvězda
                      ODS dotahuje. Průzkum poslal do sněmovny i zelené
                      TOP 09 by v Praze porazila ODS 

Šéfa sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) mrzí, že prezident "nevyslyšel volání dalších ústavních činitelů či politických představitelů po co nejbližším termínu voleb," nicméně rozhodnutí Hradu akceptuje. 

Situace ve Sněmovně přitom podle Vlčka ukazuje, že volby by měly být co nejdřív. Také rozporuje jeden z prezidentových argumentů. "To, že za nejzazším možným termínem voleb je záměr nezkracovat zbytečně volební období, lze označit za přinejmenším nepřesné. Páté volební období totiž podle Ústavy České republiky končí 3.června 2010 (tedy 4 roky od posledních voleb), a to bez ohledu na termín voleb nových," napsal Vlček v tiskové zprávě.

Změny v kandidátkách 

Strany využijí většinou kandidátky, které připravily loni pro neuskutečněné předčasné sněmovní volby. Strana zelených, ale možná i občanští a sociální demokraté své kandidátky ještě obmění. ČSSD už vyškrtla z kandidátky moravskoslezského radního Jana Stoklasu.

Předčasné volby se měly původně konat už v říjnu loňského roku jako důsledek politické krize. Ústavní soud však na základě stížnosti Miloše Melčáka zrušil zákon o zkrácení volebního období a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Podle Melčáka připadá jednorázové zkrácení volebního období sněmovny v úvahu jen ve výjimečných okamžicích v historii země, například při ohrožení státu, válečném stavu nebo živelných pohromách. Zkrácení, na kterém se dohodla většina politických stran, je podle Melčáka neústavní. Prezident Klaus označil rozhodnutí soudu za aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v zemi.

Foto: Robert Sedmík, Karel Šanda