Jednání
Filip skončí ve vedení KSČM, nahradit ho může Skála

Po 12 letech hodlá na jaře ve funkci předsedy KSČM skončit Vojtěch Filip, oznámil to po pětihodinové diskusi ústředního výboru, během které vedení strany hledalo příčiny volebního neúspěchu. Kvůli volebnímu debaklu svolá KSČM na duben příštího roku mimořádný sjezd, který bude volit celé nové vedení. Pokud získá podporu regionů, hodlá se o nejvyšší stranickou funkci ucházet dosavadní místopředseda KSČM a Filipův oponent Josef Skála.

"Jsem nejdéle sloužícím předsedou politické strany a podle mého soudu i obměna může leccos přinést," uvedl Filip k rozhodnutí už nekandidovat.

Skála po jednání novinářům řekl, že s Filipem vedou roky diskusi o tom, co má být prioritou KSČM. "Já osobně razím názor, že musíme dohnat kritické nálady, stát se jejich mluvčím. Pokusit se rozkročit víc napříč znepokojenou veřejností, začít budovat jakýsi blok z různých organizací, občanských hnutí, odborových organizací. To je moje linie a myslím si, že volby ukázaly, že to je asi správným směrem," uvedl.

Místopředseda Jiří Dolejš se zatím nerozhodl, zda bude funkci obhajovat. Novinářům řekl, že mimořádný sjezd se uskuteční po cyklu jednání organizací na všech úrovních, které strana tak jako tak plánovala uspořádat. Rozhodne se podle podpory, jakou během přípravy sjezdu z regionů ucítí. Filip uvedl, že případnou podporu pro to, aby v čele KSČM zůstal, bude směřovat na jiné kandidáty. "Nechystám se k tomu, ale je třeba reflektovat vůli krajských a okresních organizací. Ale předpokládám zcela jednoznačně, že podporu pro sebe budu spíše přenášet na někoho, kdo si myslím, že by mohl být úspěšným předsedou," řekl na dotaz, zda ho mohou spolustraníci zviklat ke změně názoru.

Důvody prohry, která pro KSČM znamená snížení poslaneckých mandátů z 33 na 15, budou komunisté analyzovat. "Reflexe bude, řekli jsme, že na prosincovém jednání bude kritická analýza, kde budeme posuzovat jak osobní nasazení, tak programové otázky, tak prezentaci programu i postup jednotlivých kandidátů v rámci kampaně," uvedl Filip. Filipovo pojetí vedení strany komentovat Skála nechtěl. Pouze uvedl, že sám si myslí, že by KSČM měla být "tam, kam se ostatní bojí". Jako příklad uvedl předvolební diskusi o možné těžbě lithia v Česku s tím, že KSČM "zabodovala tím, že by měl vzniknout nejen český důl, kde se bude těžit a zpracovávat, ale že to bude i české veřejné vlastnictví".

Podle europoslankyně Kateřiny Konečné na ústředním výboru "vystoupili snad všichni". Během debaty členové ústředního výboru rozebírali, proč strana ve volbách propadla, i na chodbách stranického sídla. Většina se přikláněla k tomu, že k případnému vyvození personální odpovědnosti je třeba hlubší analýza.

Filip, považovaný za pragmatického politika, do nejvyšší stranické funkce nastoupil po rezignaci dlouholetého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, který strávil v čele KSČM 12 let (červen 1993 až říjen 2005). Pod Filipovým vedením se komunisté vždy dostali do Sněmovny, před čtyřmi lety dosáhli druhého nejlepšího polistopadového výsledku, když získali 33 poslanců, vůbec nejúspěšnější strana byla v roce 2002, kdy za ní do poslaneckých lavic zasedlo 41 poslanců.

Sjezdy KSČM na rozdíl od ostatních stran pořádá po čtyřech letech, naposled byl v jiném než řádném cyklu svolán v roce 1992. Na programu měl především změny organizačního řádu strany, což tehdy požadoval zákon.

Flip je čtvrtým předsedou strany, který po volbách do Sněmovny skončí. Rezignaci už oznámili šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, Zelených Matěj Stropnický a Svobodných Petr Mach.

Kandidáta na prezidenta stavět nebudou

Komunistická strana vlastního kandidáta do lednové prezidentské volby nepostaví. Rozhodl o tom v pátek ústřední výbor KSČM. Po jeho jednání to novinářům řekl předseda strany Vojtěch Filip.

"Usnesení je jednoznačné. KSČM nestaví svého kandidáta," řekl Filip. Pokud podle něj některý z uchazečů o Hrad bude chtít podporu komunistů, bude KSČM dbát na splnění podmínek, které si už v září schválila.

Komunisté chtějí, aby s nimi prezident mluvil, respektoval jejich program, podpořil myšlenku zdanění finančních náhrad církevních restitucí či zákona o obecném referendu. Za podmínku označili také ochranu českých zájmů a respekt k zahraniční politice všech směrů.

Vlastního kandidáta nepostaví ani hnutí ANO, nechystají se k tomu zatím ani další parlamentní strany. Někteří kandidáti ale získali podporu jednotlivých poslanců a senátorů.

Více než 50 tisíc voličských podpisů ohlásili současná hlava státu Miloš Zeman, podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Vladimír Boštík. Posledně jmenovaný ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet. Dostatek poslaneckých podpisů pro kandidaturu získali také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Senátorskou podporu má bývalý velvyslanec Pavel Fischer, který v pátek svou kandidaturu zaregistroval na ministerstvu vnitra. Senátorské podpisy měl k dispozici i místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který ale kandidovat nechce. Bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl ČTK ve čtvrtek sdělil, že má podpisy v Senátu "v podstatě zajištěné", ale definitivně se o vstupu do kampaně rozhodne až na poslední chvíli.

O účast ve volbách usiluje i lékař a aktivista Marek Hilšer. Podpisy 20 poslanců ve čtvrtek vnitru odevzdal vnitru také hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Zájem o kandidaturu ve volbách, které se budou konat na začátku příštího roku, projevilo dosud přes 20 lidí