Téma TÝDNE
Čeští vězni v cizině: nejhorší je to v Asii

Nejznámějšího českého uprchlíka Radovana Krejčíře by po dlouhých letech mohly jihoafrické úřady poslat z tamní věznice zpět. Je ovšem jen jedním z desítek lidí mimo Evropu, o jejichž vydání Česko usiluje. V zahraničních věznicích sedí více než tisíc českých občanů.

Tak už? Ministerstvo spravedlnosti před jedenácti lety požádalo úřady v Jihoafrické republice o vydání uprchlého Radovana Krejčíře, přičemž až teď tamní soud rozhodl, že se může do Česka vrátit. Mafián se ovšem může odvolat, poslední slovo bude mít jihoafrický ministr spravedlnosti.

Krejčíř je sice naším nejznámějším uprchlíkem, ovšem není zdaleka jediný. Mimo Evropskou unii Česko usiluje o vydání několika desítek lidí. "V současné době je v běhu celkem čtyřicet čtyři žádostí o vydání osoby z cizího státu do České republiky," sdělila Lucie Machálková z ministerstva spravedlnosti. Tito lidé pobývají v šestnácti různých zemích, především ve Spojených státech, na Ukrajině, v Argentině, Brazílii a Kanadě. Všechny případy mají jedno společné - tyto osoby se snažily vyhnout trestu v České republice.

Útěk z černošické vily

To byl rovněž původním cílem podnikatele Radovana Krejčíře. Jeho útěk se stal legendárním a pro policii ponižujícím. Roku 2005 totiž zmizel ze své vily ve středočeských Černošicích během domovní prohlídky. V nepřítomnosti byl pak odsouzen kvůli několika trestným činům. Jen za tunelování firmy Čepro a za přípravu vraždy celníka ho soud nepravomocně poslal na patnáct let za mříže. V Jižní Africe mu byl za obchodování s drogami a pokus o vraždu vyměřen trest 35 let. Jelikož se několikrát pokusil o útěk, převezli ho do nejstřeženější věznice v zemi. Právě proto jeho hlídání stojí Jihoafrickou republiku v přepočtu miliony korun. Krejčíř žádost o vydání do České republiky - takzvanou extradici - pozastavil oznámením, že na jihu černého kontinentu požádal o politický azyl. Tuto žádost ovšem před dvěma lety stáhl, takže řízení mohlo pokračovat.

Podobný osud jako Krejčíř má i jiný podnikatel - Tomáš Pitr. Podle pravomocných rozhodnutí soudu měl údajně skončit na několik let za mřížemi za daňové delikty. Když měl v červnu 2007 nastoupit do pankrácké věznice, utekl do zahraničí. Dopaden byl po třech letech. Na rozdíl od Krejčíře ho ovšem policie chytila v Evropě, konkrétně ve švýcarském Svatém Mořici. Do Česka byl vydán v roce 2012 a posléze podmíněně propuštěn. Podle posledních informací z loňského roku znovu rozjel velký byznys. Lidové noviny tvrdí, že se vrací do areálu podniku, o nějž usiloval v první éře své kariéry - do ústeckého komplexu Setuza.

Vrah v Argentině i v USA

České ministerstvo spravedlnosti aktuálně řeší vydání třiatřicetiletého Slováka, který je důvodně podezřelý z vraždy svého krajana ve středočeských Poděbradech na jaře 2009. Zadržen byl až po devíti letech v argentinské metropoli na základě mezinárodního zatykače. Uprchlík měl falešnou totožnost, jihoameričtí detektivové ho ovšem identifikovali díky speciálnímu programu na rozlišování obličejů. Posléze se Slovák údajně přiznal. Vydávací proces však může trvat ještě měsíce.

Česko samozřejmě nemá se všemi zeměmi na světě dohodu o vzájemném vydávání vězňů. To však neznamená, že se uvěznění lidé nakonec nevrátí. Například Austrálie, s níž takovou úmluvu nemáme, před třemi lety vydala muže, kterému Městský soud v Praze uložil pět let vězení za podvod. Byl vůbec první osobou, kterou Austrálie do Česka pustila. Před více než dvaceti lety, těsně před nástupem do vězení, uprchl muž do zahraničí. Zadržet se ho podařilo v roce 2012 v Perthu na západě nejmenšího kontinentu.

Prvním občanem USA vydaným české justici se před třemi lety stal Kevin Dahlgren, který byl posléze odsouzen na doživotí za čtyřnásobnou vraždu v Brně-Ivančicích. Dahlgren se letos v lednu oběsil ve své cele.

Podvody, pašování, drogy

Vedle osob, o jejichž vydání do České republiky usiluje resort spravedlnosti, existuje ještě početnější skupina Čechů, kteří spáchali trestný čin v cizině. Podle databáze ministerstva zahraničí sedělo na konci roku ve vazbě nebo si už odpykávalo trest 1031 českých občanů. Ve skutečnosti jich ovšem může být ještě více. "Naše statistiky nemusejí nutně obsahovat všechny případy. Vždy záleží na tom, zda se na nás dotyčný Čech obrátí s žádostí o konzulární pomoc," vysvětlila mluvčí resortu Irena Valentová.

Nejvíce uvězněných osob je ve Velké Británii - celkem 279. Následuje Německo s 263 lidmi, Rakousko se 187, Španělsko se 76, Spojené státy se 65 a Slovensko s 51 českými občany. V Evropě se Češi nejčastěji dopouštějí trestných činů spojených s řízením auta a pitím alkoholu, majetkových deliktů nebo podvodů. Pro Asii je typické pašování a pro Střední a Latinskou Ameriku jsou to trestné činy spojené s drogami a porušení pobytových podmínek. "Ke konci roku bylo sto třicet čtyři osob ve vězení nebo ve vazbě kvůli drogovým deliktům," sdělila Valentová.

Ministerstvo spravedlnosti doplnilo, že v současnosti řeší pět žádostí českých občanů mimo Evropu, kteří si "zahraniční" trest chtějí odsedět v české věznici. Momentálně jsou ve vězení v Japonsku, USA, na Tchaj-wanu a v Indii. Podle resortu jsou zavřeni na dobu od osmi do dvaceti let.

Šance pro blondýnu

V Pákistánu už začal soud s jednadvacetiletou Terezou Hlůškovou, jež byla v lednu zadržena na mezinárodním letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Mladé Češce hrozí mnohaleté vězení. Tereza má ovšem reálnou šanci, že si přinejmenším část očekávaného trestu odsedí v českém kriminále. Experti ministerstva spravedlnosti totiž začali vyjednávat s pákistánskými partnery o možnosti uzavřít mezi oběma zeměmi smlouvu o vzájemném předávání odsouzených osob.

První sondážní schůzka se uskutečnila v polovině března. "Obě strany mají v tuto chvíli zájem na tom, aby byla smlouva uzavřena," sdělila Tereza Schejbalová, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Pákistán má v současné době takovou dohodu pouze s jediným evropským státem, Velkou Británií. "Jednání o smlouvě by mohlo začít v první polovině roku v Praze," řekla Schejbalová.

Může to ovšem trvat několik let, než se smlouva dojedná a než bude schválena. A další roky, než se Tereza skutečně vrátí. Nabízí se srovnání s obdobnými případy v jiné asijské zemi: v roce 1995 byl v Thajsku s 5,6 kilogramu heroinu zadržen tehdy devatenáctiletý Emil Novotný, který byl odsouzen k padesátiletému vězení. O rok později byl v téže zemi s 2,4 kilogramu heroinu zadržen sedmadvacetiletý Radek Hanykovics, také on si měl odpykat padesát let. Složité jednání o dohodě o vzájemném vydávání vězňů trvalo pět let, smlouva byla podepsána v Bangkoku na jaře 2000, platit však začala až v září 2002 a do Česka se oba vězni dostali až v lednu 2004.