Policie obvinila žalobkyni Dagmar Máchovou z pražského městského státního zastupitelství ze zneužití pravomoci. Kauza se týká vynášení informací z trestních řízení, policisté zároveň rozšířili obvinění dvěma již stíhaným lidem.
Na zadržení Máchové upozornil server Novinky.cz, informaci později potvrdila mluvčí zastupitelství Štěpánka Zenklová. O obvinění následně informovala dozorová státní zástupkyně Lenka Bradáčová, Máchovou konkrétně nejmenovala.
"Policisté Národní protidrogové centrály zahájili trestní stíhání proti třem osobám," řekla Bradáčová. U dvou jde o rozšíření původního obvinění, jedna - státní zástupce - byla obviněna nově. "Zadržena byla kvůli obavě, že by mohla ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky," vysvětlila žalobkyně.
Na dotaz, zda bude kvůli této obavě navrhovat vzetí do vazby, Bradáčová uvedla, že policejním výslechem mohou důvody pro vazbu odpadnout. Dodala, že všichni tři obvinění jsou stíháni pro zneužití pravomoci úřední osoby, z toho jeden ve formě návodu. Jeden z trojice si navíc vyslechl obvinění z přijetí úplatku, druhý z podplacení.
Přímou souvislost s takzvanou kauzou Beretta, v níž jde o vynášení policejních informací za úplatu, Bradáčová nepotvrdila. Uvedla pouze, že aktuální obvinění je pokračováním šetření, v němž dva z obviněných už figurovali.
V případu Beretta doposud figuroval protikorupční policista Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policista Igor Gáborík. Podle kriminalistů Holub se Šímou neoprávněně předávali informace z kauz Nemocnice Na Homolce a pražského dopravního podniku Gáboríkovi, který je poskytoval dál.
Máchové byly v květnu v souvislosti s prošetřováním kauzy Beretta odebrány všechny trestní případy a městské státní zastupitelství ji přeřadilo na netrestní úsek.
Pod protidrogovou centrálu kauza přešla na základě rozhodnutí Bradáčové po reorganizaci policie. Předtím se jí totiž zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se sloučil s protikorupční policií. Bradáčová tak chtěla zabránit tomu, aby nová policejní centrála "nevyšetřovala samu sebe".
Máchová je známá i z kauzy opencard, kvůli níž ji prošetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů.
|
Kdo je Dagmar Máchová - Do centra pozornosti se zkušená žalobkyně v poslední době dostala zejména kvůli kauze opencard, kterou měla až do začátku letošního roku na starosti. Už v roce 2012 její práci kritizoval ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec, podle něhož byly kvůli záměrnému zdržení začátku vyšetřování na pražském magistrátu skartovány důležité dokumenty týkající se případu. Máchová ale tehdy pochybení odmítla. - Prací žalobkyně v kauze pražské karty se zabývala i sněmovní vyšetřovací komise, která koncem roku 2014 rozhodla o podání trestního oznámení na Máchovou, a to pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podle komise šla totiž kvůli chybám hlavní část případu doztracena. Souzeni byli kvůli kartě jen úředníci magistrátu nebo politici, kteří reagovali na vzniklou situaci, nikoli ti, kdo stáli u počátků kontroverzního projektu opencard. - Komise k opencard podala nejprve v červnu 2014 nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi podnět, aby prověřil postup Máchové. Zeman podnět předal k vyřízení tehdejší pražské městské státní zástupkyni Janě Hercegové (z funkce odstoupila letos v lednu), která se za Máchovou postavila. "Podle mého názoru ona buď kamufluje šlendrián, nebo se na něm podílí," řekl v září 2014 člen komise Ivan Gabal z KDU-ČSL. Loni v dubnu začala na základě poslaneckého podání Máchovou vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). - Letos v květnu prohledali kancelář Máchové detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), a to v rámci větší akce, týkající se neoprávněného předávání informací z trestních řízení a uzavřených systémů bezpečnostních složek. V reakci na to odebrali nadřízení Máchové všechny trestní případy a byla převedena na netrestní úsek státního zastupitelství. V této kauze dnes policie Máchovou obvinila ze zneužití pravomoci - Vedle opencard vzbudil pozornost i postup Máchové v případu firmy Neograph. V kauze předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik, v níž byli obžalováni podnikatel Vladimír Sitta mladší a jeho otec za údajné tunelování tiskárny, Máchová jako dozorující státní zástupkyně například zablokovala akcie firmy a uvolnila tím cestu podnikateli Ivo Rittigovi, který pak tiskárnu ovládl. Po nepravomocném verdiktu pražského městského soudu, který na podzim 2015 muže uznal vinnými, byla Máchová kritizována i za to, že se v případu Rittigovou rolí vůbec nezabývala. - Na jaře 2012 pak Máchová jako dozorující státní zástupkyně odložila případ podezřelé zakázky na digitalizaci chorobopisů v Nemocnici Na Homolce. Tento krok řada pozorovatelů označila za předčasný, podle Mladé fronty Dnes se postupem Máchové zabývala policie, která prověřovala, zda vyšetřování neukončila účelově; žalobkyně však nebyla z ničeho obviněna. Kauza byla znovu otevřena v roce 2013 (i s přispěním Máchové), dnes je kvůli zakázce souzen někdejší ředitel nemocnice Vladimír Dbalý. - Podezření z možného vynášení informací čelila Dagmar Máchová už v roce 2005, a to kvůli údajně nadstandardním vztahům se Zdeňkem Pichlíkem, jedním z bývalých policistů, podezřelých z ovlivňování dvou případů. Proti Máchové bylo tehdy vedeno kárné řízení, ale brzy bylo zastaveno. Do spisů měla totiž právo nahlížet a žádné předávání informací do nepovolaných rukou se neprokázalo. Stejně tak bylo pro nedostatek důkazů zastaveno vyšetřování většiny policistů. Pichlíka se spolu s kolegou Petrem Šímou dostal až před soud, který jej ale osvobodil. - Máchová začínala v 80. letech kariéru jako vyšetřovatelka prokuratury a "opěrnou kostrou jejího dosavadního postavení pak byly kontakty, které Máchová nashromáždila během své třicetileté praxe," napsaly letos v květnu Lidové noviny. Deník zároveň upozornil na to, že podle statistik se Dagmar Máchová řadí k nejúspěšnějším tuzemským žalobcům. Zhruba v 90 procentech případů totiž kauzy, které jako státní zástupkyně poslala k soudu, skončily pravomocným odsouzením. - Jako státní zástupkyně podávala obžalobu například v případu Martina Vostárka, odsouzeného v roce 2002 na 14 let vězení za vraždu družky, jejíž tělo po činu rozřezal a několik částí poslal poštou na smyšlené adresy. Dozorovala i případ bývalého vysokého činitel předlistopadového režimu Karla Hoffmanna, odsouzeného v roce 2003 za sabotáž rozhlasového vysílání v srpnu 1968. Máchová měla na starosti také kauzu předražených zakázek na rekonstrukci českých zastupitelských úřadů, kde byl hlavním obviněným bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. V březnu 2006 byl nakonec zproštěn obžaloby; Máchová tehdy zproštění sama navrhla v závěrečné řeči. |
