Soud podpořil kurdskou ženu, které hrozila deportace

Domácí
18. 1. 2018 11:07
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně.
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně.

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal kurdské ženy z Iráku, které cizinecká policie odepřela vstup do Česka. Přiletěla do Prahy s rodinou legálně, s turistickým vízem; to ale policie zneplatnila, protože Kurdové nedoložili potvrzení o ubytování a dostatku peněz. Poté žena, které bezprostředně hrozil nucený odlet do Istanbulu, na toaletě roztrhala doklady a požádala o azyl. Případ se stal v prosinci 2016.

Podle ředitelství cizinecké policie přišla žádost o mezinárodní ochranu příliš pozdě, proto čelila žena správnímu vyhoštění. NSS ale poukázal na specifické okolnosti případu, který teď musí znovu řešit Městský soud v Praze.

Podle zákona mají cizinci požádat o mezinárodní ochranu bez prodlení. Nemusí to však nutně znamenat žádost okamžitě po vstupu na území ČR. Obecný časový limit neexistuje, záleží na situaci. "S ohledem na specifické okolnosti nynější kauzy proto NSS uzavírá, že požádání o mezinárodní ochranu v den příletu na území ČR pouze několik hodin po zneplatnění víza a odepření vstupu na území lze považovat za přihlášení se úřadům bez prodlení," rozhodl NSS.

Na odepření vstupu do Česka nebyla žena podle soudu vůbec připravená. Měla vízum na měsíc, o azyl chtěla požádat až později v přijímacím středisku. Je prý nutné zohlednit také jazykové a kulturní překážky, kterým žena jezídského vyznání a kurdské národnosti čelila.

Mluví pouze kurdsky, neumí číst ani psát. V řízení o odepření vstupu do Česka neměla tlumočníka. "Informace uvedené v rozhodnutí o odepření vstupu si neuměla přečíst, tento standardizovaný formulář navíc obdržela pouze v českém jazyce," popsal NSS.

Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům policie na letišti dlouhodobě a systematicky nedodržuje mezinárodní závazky, když v netransparentním řízení bez tlumočníka odmítá přijímat od uprchlíků žádosti o mezinárodní ochranu.

"Ty scény na letišti jsou naprosto nedůstojné, lidé musí ničit svoje doklady, případně se sebepoškozovat, aby jejich žádost o azyl byla vůbec policií zaevidována," uvedl ředitel organizace Martin Rozumek. Snadným řešením by podle něj byl nezávislý dohled nad chováním policistů na letišti buď ze strany veřejné ochránkyně práv, nevládní organizace nebo Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Ballon Mierny Otto

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ