Přes 11 tisíc dětí žijících v dětských domovech v České republice má větší šanci dočkat se do náhradní rodiny. S příchodem novely zákona o sociálně právní ochraně dětí se totiž zásadně mění systém pěstounské péče. I když pěstounům jejich základní odměnu zvyšuje o tisíce korun, počet kvalifikovaných lidí stále nestačí.
Pěstouny jste začali shánět pozdě, nestihnou se včas proškolit a dětem tak bude zatím lépe v ústavech. Tyto argumenty zaznívali od odpůrců při složitém schvalování novely. A pěstouni zatím opravdu chybí.
Tuto skutečnost potvrzuje i mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová. "Bohužel se nám jich hlásí málo. Ideální by bylo tolik pěstounů, kolik je právě ohrožených dětí." A tak zatímco pražský magistrát eviduje okolo pěti set "ohrožených" dětí, pěstouny počítá jen po desítkách. Dobrou zprávou je, že noví zájemci se už po změnách začínají ptát.
Pěstounem se ale nemůže stát každý. Zájemce prochází řadou školení. Cílem je, aby se do ústavů dostávalo co nejméně dětí- zároveň ale také aby byli jejich náhradní rodiče co nejlépe připraveni. Pěstouni si toho jsou vědomi. "Vyšší nápor čekáme určitě, protože ta novela tu situaci nejen řeší, ale zásadně mění", říká Vratislav Hlásek z organizace Dobrá rodina. Odborníci, kteří novelu kritizují argumentují tím, že se v horizontu 2-3let nedá v plném rozsahu nahradit ústavní péče péčí v náhradních rodinách. "V okolních zemích, co víme, tak opravdu ta doba byla podstatně delší..." dodává ředitelka dětského domova Petra Vorlíčková.
Díky novele se teď náhradní matky stanou profesionálními pěstounkami. Nebudou už dostávat sociální dávky, ale vyšší plat. Základní odměna pro pěstouny se zvýšila ze 3 410 korun na osm tisíc hrubého. Že by se ale k pěstounství uchylovali lidé ze zištných důvodů prý není pravděpodobné. Své o tom ví jedna z mnoha náhradních maminek Kateřina Havlová: "Jde to dělat za peníze, nikoliv pro peníze. Musí v tom nacházet taky nějakej díl toho, že je ta práce těší a že jim dává smysl."
