Komunální odpad
Lidem zdraží odpadky, levnější konkurence má smůlu

Lidé kvůli pandemii a "domácímu vězení" vyhazují do popelnic mnohem více odpadků, takže radnicím rostou o miliony korun náklady na svoz komunálního odpadu. Ve hřeje je tak zdražení poplatků. Ministerstvo životního prostředí přitom dlouhodobě brání konkurenčnímu prostředí, které by mohlo ceny snížit.

Více papíru, plastů či plechovek. Na mnoha místech jsou od loňského jara kontejnery - včetně těch na neroztříděný odpad - plné dříve, než tomu bývalo v předchozích letech. Například v Olomouci přibyla až pětina odpadů. Podobné je to rovněž v jiných větších i menších městech a obcích. Je to jeden z důsledků koronavirové pandemie.

"Pandemie změnila styl života, zůstáváme více doma, přestěhovali jsme práci domů, děti mají školu doma, podle předběžných odhadů od obcí se v roce 2020 množství odpadů z domácností zvýšilo, konkrétní čísla za rok 2020 budeme mít ale až letos na podzim," sdělilo TÝDNU ministerstvo životního prostředí. Dodalo, že na druhou stranu se zase neprodukuje tolik odpadů ve firmách, které převedly své zaměstnance na home office.

"Takže je otázka, jak se reálně koronavirová pandemie na produkci komunálních odpadů obyvatel reálně projeví, ale spíše to vidíme na nárůst," poznamenalo ministerstvo. Obdobně hovoří i společnost EKO-KOM, která v zemi organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů. "Podle předběžných údajů z roku 2020 roste především množství obalů od potravin a nápojů. Navýšil se také objem vyhozených obalů od jídel z restaurací nebo obalového materiálu od zboží z e-shopů. Naopak množství obalových odpadů z kanceláří pokleslo," sdělila TÝDNU mluvčí Lucie Müllerová. Dodala, že to je právě tím, že lidé tráví více času ve svých domovech.

Miliony korun navíc

Zvýšení množství komunálního odpadu registruje rovněž Svaz měst a obcí, byť za loňský rok zatím nemá k dispozici konkrétní data. "Nicméně sledujeme navýšení komunálního odpadu," řekla TÝDNU mluvčí svazu Alexandra Kocková. Potvrdila rovněž to, že se radnicím zvyšuje svoz a zpracování odpadů, a to i kvůli nové legislativě. A je tedy velmi pravděpodobné, že se vyšší náklady promítnou obyvatelům do výše odpadového poplatku.

Místopředseda Svazu měst a obcí a starosta středočeského Velkého Oseka Pavel Drahovzal odhaduje, že ke zdražení přistoupila většina obcí v Česku. "U nás v regionu obce s poplatkem za odpad určitě nahoru šly. Jednak s ohledem na to, že meziročně šly docela hodně nahoru náklady na službu, jednak proto, že v tomto roce platí o tři sta korun za tunu vyšší poplatek za skládkování. K tomu se ještě zvyšovaly ceny za třídění a využití odpadu," řekl Drahovzal zkraje roku.

Třeba Prostějov už na podzim hlásil, že za svoz odpadu zaplatil o tři miliony korun více než v předchozím roce. Epidemie tak ve městě zřejmě jen urychlila rozhodnutí o zvýšení poplatku za odpady. "Rozhodli jsme se zatím ponechat stávající stav, tedy současnou sazbu místního poplatku ve výši 600 korun, a zachovat osvobození a úlevy i pro rok 2021. V budoucnosti ale budeme muset počítat se změnami," připustil v rozhovoru pro iDnes.cz primátor František Jura. Město poplatek nezvyšovalo od roku 2013, přičemž za likvidaci odpadů dává čím dál více peněz. V roce 2014 to bylo přes 16 milionů korun, v roce 2019 už bezmála 21 milionů.

Některá města na zdražení svozu již přistoupila. Mezi nimi je například Litomyšl, Jiříkov, Karlova Studánka, Široká Niva nebo Vrbno pod Pradědem. Důvodem je podle Svazu měst a obcí právě nebývalý nárůst objemu směsného komunálního odpadu a další náklady na likvidaci odpadů.

Dražší skládkování

Zásadní informací pro obce je zdražování skládkování, z něhož vyplývá nutnost zvýšené recyklace komunálního odpadu. Mnohé radnice se ale na novou odpadovou legislativu již dříve připravovaly a mají pro své občany v tomto směru řadu novinek.
"Některá města přistupují například k třídění plastů a papíru přímo u lidí doma do zvláštních popelnic. Třídění je i podle našeho názoru jedinou cestou k tomu, jak se vyhnout rostoucím poplatkům za ukládání netříděného komunálního odpadu na skládky," řekla TÝDNU mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.

Tisíce nových nádob na třídění odpadu tak například získají obyvatelé Zábřeha a okolních obcí. Zvyšující se počet kovových obalů v odpadu, například plechovek od nápojů, konzerv od potravin či krmiv pro mazlíčky, vedl zase vedení města Otrokovice k nákupu dalších nádob na třídění kovového odpadu. V Jičíně budou mít občané vlastní popelnice na plast přímo u domu.

"Jinde se snaží, jako třeba v Kostelci nad Labem, zjistit, jak by podle místních mělo vypadat odpadové hospodářství města. Na webu proto vedení obce zveřejnilo dotazník, ve kterém se ptá na postoj lidí například k třídění nebo na to, zda vědí, kde jsou v Kostelci sběrná místa pro různé druhy odpadů," uvedla Kocková.

Bez konkurence

O organizaci třídění a recyklaci obalových odpadů se bezmála dvacet let stará jediná firma -společnost EKO-KOM. Ačkoli by se do systému chtělo zapojit více firem, ministerstvo životního prostředí se konkurenčnímu prostředí dlouhodobě brání. Zájem má přitom například společnost EKO-DUAL, ale i další firmy.

EKO-DUAL přitom už před pěti lety na vlastní náklady zavedla doplňkový systém třídění plastů a dalších obalových odpadů: sběrné nádoby rozmístila na parkoviště vybraných supermarketů. Lidé se tak cestou na nákup mohou ekologicky zbavit plastových lahví a dalších obalů. "Zkušební provoz prokázal, že takový sběr je domácnostmi hojně využíván," uvedl Peter Hradil ze společnosti EKO-DUAL. Zdůraznil, že jejich systém má především doplnit současnou síť barevných kontejnerů společnosti EKO-KOM, která je dlouhodobě jedinou autorizovanou organizací, jež v zemi organizuje třídění a recyklaci obalových odpadů.

EKO-DUAL by se sice rovněž chtěl zapojit do tohoto systému, ale ministerstvo životního prostředí zatím žádné žádosti nevyhovělo. "Za celou dobu účinnosti zákona o obalech nebyla udělena autorizace žádnému jinému žadateli než EKO-KOMu, i když bylo žadatelů více," uvedl EKO-DUAL.

Vysoká škola ekonomická v Praze přitom před několika lety zpracovala studii, jejímž jedním ze závěrů je, že stát ochraňuje monopolní postavení společnosti EKO-KOM. "Mezi organizacemi sdružujícími výrobce by mělo být vytvořeno vhodné konkurenční prostředí a stát by měl umožnit vstoupit dalším subjektům na tento trh a umožnit jim konkurovat si v nabízených službách, jejich kvalitě, rozsahu a ceně," stojí v závěru analýzy.

"Za pozornost stojí trend nastolený po liberalizaci trhu v Německu, kdy při narůstajícím množství vyprodukovaného obalového odpadu docházelo ke snižování vybrané sumy poplatků. To znamená, že konkurence vedla jak ke snížení nákladů pro firmy produkující tento odpad, tak v konečném důsledku i k snížení cen pro spotřebitele," konstatoval jeden z autorů studie Jan Kozák.

Nižší náklady

Monopolní EKO-KOM přitom rok od roku hospodaří se stále větším balíkem peněz, v roce 2019 to už bylo více než 2,2 miliardy korun. Peníze vybírá od firem, které mají podle zákona povinnost se postarat o obaly svých výrobků. Ze získaných peněz se pak financuje systém třídění a recyklace.

Když před několika lety požádala o autorizaci společnost Ekovedic, slíbila, že dokáže snížit firmám poplatky, které odvádějí EKO-KOMu, a současně dát obcím více peněz, než kolik jim EKO-KOM posílá na třídění. "Součástí předloženého projektu jsou ceníky pro firmy, kalkulované o 15 procent nižší, než má EKO-KOM, a ceníky pro obce kalkulované o 15 procent výš," citoval iDnes.cz Ivana Václavka, zástupce společnosti Ekovedic.

Podobně hovoří i představitel EKO-DUALu. "Náš systém počítá se samostatnou sítí sběrných míst umístěnou zejména na parkovištích u supermarketů, která by fungovala paralelně s EKO-KOMem. Systém nepředpokládá žádnou finanční zátěž pro obce, na rozdíl od současného systému EKO-KOMu, kdy přibližně 45 procent nákladů na sběr a svoz odpadu hradí obce z vlastních prostředků," sdělil Hradil.

Český systém

Ministerstvo životního prostředí, odmítlo, že by ochraňovalo monopol EKO-KOMu. A například k žádosti společnosti EKO-DUAL získat licenci na organizaci třídění a recyklace obalového odpadu sdělilo, že řízení ještě nebylo pravomocně ukončeno. Jenže: firma žádost podala už v březnu 2018, tedy před více než třemi lety. Někteří experti tvrdí, že aktuální podmínky udělení licence jsou nastavené tak, aby je prakticky nikdo další nemohl splnit.

Ministerstvo se rovněž ohradilo proti studii Vysoké školy ekonomické. "Považujeme za problematické posuzovat oblast nakládání s obalovými odpady jako standardní tržní prostředí, kde čím více subjektů bude působit, pak bude nabízené zboží pro zákazníky levnější. Tento jednoduchý model v této oblasti neplatí," tvrdí ministerstvo, podle něhož současný systém funguje dobře. "Podle žebříčků míry plnění evropských cílů je Česko v obalech velmi vysoko. Z dostupných mezinárodních srovnání vychází systém, který je u nás nastaven, jako efektivní s ohledem na vynaložené prostředky."

Shodně EKO-KOM tvrdí, že český systém je standardní. "V řadě států EU existuje jen jedna autorizovaná společnost, v tom není ČR výjimkou," uvedla mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová. I ona se ohradila proti analýze Vysoké školy ekonomické. "Efektivitou různých systémů a jejich srovnáním v zemích EU se v posledních letech zabývalo několik českých i evropských studií, které vyhodnotily ten český jako velmi efektivní," dodala Müllerová.

Ušetřené stamiliony

Podle údajů EKO-KOMu se vytřídí více než 70 procent papíru, plastu, skla a kovu. Jenže zrecyklovat se podařila jen menší část, podle Institutu Cirkulární Ekonomiky asi 23 procent. Například většina plastů totiž končí ve spalovnách nebo na skládkách. V Německu přitom skutečná míra recyklace činí 67 procent.

Z vybraných více než dvou miliard korun EKO-KOM dává 70 procent na zpětný odběr a zajištění sběrné sítě, 10 procent na dotřídění odpadů a jen 6 procent na využití a recyklaci odpadů. V takzvané kapitálové rezervě má přitom EKO-KOM více než 500 milionů korun. Firma tvrdí, že z této rezervy od letošního roku platí vyšší poplatky například pro třídicí linky.

"Jenže novela zákona o obalech zavedla povinnost vedení rezervy, která byla dříve dobrovolná, na padesát procent nákladů. To znamená, že obcím bude směřovat méně prostředků," řekl TÝDNU zástupce odpadové firmy, který si nepřál být jmenován. Dodal, že si podrobně prostudoval účetní uzávěrky EKO-KOMu, z nichž vyplývá, že například měsíční náklady na každého z šesti členů vedení této nevýdělečné organizace přesahují částku 350 tisíc korun měsíčně. Vysokých stovek tisíc dosahují rovněž roční odměny pro členy představenstva. "EKO-KOM má monopolní postavení a nic ho nenutí chovat se nákladově efektivně," dodal představitel odpadové firmy.