Podíl lidí, kteří jsou spokojeni s lékařskou péči, ve srovnání s loňskem klesl o deset procent a zastavil se na 40 procentech. Naopak se o pět procent zvýšil počet těch nespokojených - momentálně jich je čtvrtina. Uvedlo to Centrum pro výzkum veřejného mínění s odvoláním na své červnové šetření.
"Současný pozorovaný odklon respondentů od příznivého hodnocení je pravděpodobně bezprostřední reakcí na probíhající reformu zdravotnictví," uvedli autoři výzkumu. Podle nich ale zatím nelze říct, že to znamená "nastartování" nového trendu. "To mohou potvrdit, či vyvrátit až následující šetření," napsali lidé z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Míra spokojenosti se zdravotní péčí se podle průzkumu odvíjí od zdravotního stavu, životní úrovně a také věku respondenta. Čím zdravější, bohatší a mladší člověk je, tím je pravděpodobnější, že bude s lékařskou péči spokojen.
Lidé se vyjadřovali také k otázce, zda lékaři a zdravotnický personál poskytují pacientům dost informací o jejich zdravotním stavu a o možnostech léčby. "V odpovědích se respondenti rozdělili do dvou přibližně stejně velkých skupin - 44 procent občanů si myslí, že pacientům je poskytován dostatek (to znamená 'rozhodně dostatek' a 'spíše dostatek') informací, 47 procent je opačného názoru," zjistilo CVVM. Drtivá většina lidí, 80 procent z dotázaných, si myslí, že pacient by se měl podílet na rozhodování o léčbě. Třiapadesát procent lidí ale současně uvedlo, že pacienti v České republice tuto možnost nemají.
Centrum zkoumalo také to, zda a z jakých zdrojů pacienti čerpají informace o nemoci. Čtyřiašedesát procent dotázaných uvedlo, že jsou to letáky a tiskoviny v čekárně, 53 procent zaškrtlo speciální pořady v televizi a rozhlase a rubriky v tisku, 36 procent označilo internet a jen tři procenta uvedla mezi zdroji pacientské organizace.
Respondenti hodnotili také svůj zdravotní stav - 60 procent Čechů ho označilo za dobrý, jako ani dobrý, ani špatný vidí svůj stav 28 procent dotázaných a 12 procent ho považuje za špatný. V hodnocení vlastního zdravotního stavu nenastaly od roku 2003 u české veřejnosti významné změny, konstatovali autoři výzkumu.
Mezi 2. a 9. červnem se ho zúčastnila tisícovka lidí starších patnácti let.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
