Předání z ČR
Maďarsko není bezpečné! stěžoval si migrant. Neuspěl

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost afghánského migranta, který kvůli obavě z porušování lidských práv nesouhlasil s předáním do Maďarska. Právě Maďarsko by podle českého ministerstva vnitra mělo na základě dublinských nařízení rozhodovat o Afgháncově žádosti o azyl. Podle ústavních soudců se migrantovi nepodařilo prokázat, že mu v Maďarsku hrozí nelidské zacházení. Stížnost proto odmítli jako zjevně neopodstatněnou.

Podle Afgháncovy stížnosti Maďarsko není "bezpečnou zemí". Poukázal na legislativní změny v azylové oblasti přijaté v době loňské migrační krize. Tamní přijímací procedura prý vykazuje systémové nedostatky.

Ministerstvo vnitra loni v září rozhodlo, že mužova žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná a že má případný azyl řešit v Maďarsku, kde podle všeho vstoupil na území unie. Vnitro mělo za to, že Maďarsko je jakožto členský stát EU bezpečnou zemí, kde státní moc garantuje dodržování lidských práv. Afghánec podal žalobu, které však Krajský soud v Hradci Králové nepřiznal odkladný účinek.

Podle ústavních soudců muž v následné stížnosti jen opakoval tvrzení, s nimiž se už vypořádalo vnitro a poté i krajský soud. "ÚS tudíž sdílí jejich přesvědčení, že stěžovatel neprokázal existenci důvodné obavy, že bude v Maďarsku vystaven reálné hrozbě mučení, nelidského či ponižujícího zacházení, respektive že by v Maďarsku existovaly v přijímací proceduře pro žadatele o azyl systémové nedostatky, pramenící například ze zdlouhavosti identifikační procedury, nedostatečné kapacity přijímacích zařízení a životních podmínek v dostupných zařízeních," stojí v usnesení.

Maďarský azylový zákon nedávno kritizoval komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Podle komisaře existuje značné riziko, že se žadatelé o azyl v Maďarsku stanou předmětem porušování lidských práv. Muižnieks to uvedl ve zprávě, kterou v prosinci předložil Evropskému soudu pro lidská práva.

Řízení s Maďarskem kvůli jeho azylovému zákonu zahájila v prosinci i Evropská komise, jíž se nelíbí mimo jiné to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Komise též kritizuje to, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků.

Maďarská vláda obvinění odmítá a tvrdí, že důvodem zahájení řízení EK s Maďarskem je stížnost, kterou Budapešť 3. prosince u Soudního dvora EU napadla unijní rozhodnutí přerozdělovat tisíce migrantů mezi členské státy na základě povinných kvót.

Kabinet premiéra Viktora Orbána zavedl v říjnu přísná opatření, jimiž chtěl zastavit desítky tisíc migrantů proudících přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení.