Ministryně práce
Maláčová: Na minimální mzdě ať se domluví odbory a zaměstnavatelé

Na výši růstu minimální mzdy v příštím roce se podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) mají dohodnout zaměstnavatelé a odbory. Rozhodnutí očekává nejpozději začátkem podzimu. Maláčová to novinářům řekla v reakci na požadavek odborů navýšit minimální mzdu příští rok o 1650 korun na 15 tisíc korun. Zaměstnavatelé takový růst odmítají. Maláčová nechtěla uvést přesnou částku, jakou by si představovala, přiklání se nicméně k vyššímu růstu.

"Máme ostudně nízkou minimální mzdu. Míč je na straně sociálních partnerů, aby se dohodli a pokusili se najít nějaký kompromis. Práce se musí vyplatit," uvedla s tím, že konkrétní částku prozrazovat nebude. Ideální by podle ní bylo, aby se sociální partneři dohodli nejpozději na konci srpna a začátku září, optimálně nejpozději na začátku podzimu. Loni nicméně zaměstnavatelé a odbory shodu nenašli a rozhodoval kabinet. Minimální mzda se pak zvedla v lednu o 1150 na 13 350 korun.

Vyšší růst minimální mzdy by byl únosný podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) novinářům řekla, že předpokládá jednání na úrovni koalice.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.

S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 tisíc až 30 tisíc korun.

Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny řekl, že takový růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává.