Příjmy vicepremiéra
Měl Babiš dost peněz na koupi Agrofertu? spekulují média

Zveřejněné zprávy o příjmech vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) vyvolávají podle některých médií pochybnosti o tom, zda měl ministr financí dost peněz na odkoupení podílů ostatních vlastníků v holdingu Agrofert a na uložení do fondu Hartenberg. V pondělí o tom píšou servery Neovlivní.cz a HlídacíPes.org. Analytici společnosti TPA uvedli, že zprávy auditorských firem se zabývaly pouze Babišovými příjmy a nelze z nich vyčíst, jaké byly jeho výdaje.

Babiš si nechal zpracovat zprávy od mezinárodních auditorských firem EY a PwC, aby potvrdil, že měl v roce 2013 dostatečné prostředky pro nákup korunových dluhopisů Agrofertu, který tehdy vlastnil. Zprávy kontrolující jeho příjmy od roku 1996 ukázaly, že Babiš měl do té doby čisté příjmy přes 1,8 miliardy korun, což na nákup dluhopisů za zhruba 1,5 miliardy stačilo.

"Co však zůstává záhadou, je to, kde se vzalo dalších více než pět miliard Kč ve fondu Hartenberg Holding, což mají být údajně z větší části soukromé finance Andreje Babiše, ke kterým se také několikrát veřejně přihlásil," napsal ke zveřejněným informacím HlídacíPes.org.

"Andrej Babiš otevřel otázku, kde vzal miliardy na nákup Agrofertu a z čeho investoval další miliardy do společnosti Hartenberg. V roce 2000 vlastnil pouze 35 procent Agrofertu, musel tedy dokoupit zbývajících pětašedesát procent. A Hartenberg místo Andreje Babiše roky investoval - dle jeho vlastního vyjádření soukromé peníze - především do zdravotnictví," připojil se server Neovlivní.cz. Upozornil, že po odečtení výdajů na nákup dluhopisů Agrofertu by podle zveřejněných zpráv zbývaly Babišovi souhrnné příjmy ve výši 0,9 miliardy korun.

Analytička společnosti TPA Jana Skálová sdělila, že zveřejněné zprávy o Babišových výdajích nevypovídají. "Předložené zprávy potvrzují příjmy, ale nezabývají se ostatními výdaji osoby A. B., tedy zda nakupoval akcie dalších společností, zda nakoupil nemovitosti, či jaké další výdaje i na osobní spotřebu sebe a své rodiny, tedy investice za tvrzená období, udělal. Pouze srovnání příjmů s výdaji, může poskytnout lepší vypovídací hodnotu," uvedla.

Podle ní by podobné informace bylo možné zjistit na základě ustanovení zákona o daních, které se zabývá výzvou k prokázání příjmů. "Podle tohoto ustanovení je správce daně oprávněn vyzvat poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů, pokud má pochybnosti o tom, že nárůst jeho jmění, spotřeby či jiných vydání přesahuje jeho přiznané příjmy. Tedy správce daně by měl zkoumat, zda došlo nejen k nárůstu majetku, ale třeba i to, jaké jsou výdaje dané osoby (za nájmy lodí, nemovitostí) a zda všem těmto výdajům odpovídají příjmy, které poplatník přiznal a zdanil," uvedla Skálová.