Mění se čas, spínač utrpení. Není to šťastné! vrtí hlavou vědkyně

V noci na neděli nastane v Evropě letní čas. Lidé by si tak měli ve dvě hodiny ráno posunout hodinky o hodinu dopředu. Letní čas, který s sebou u některých jedinců přináší deprese, nižší výkonnost, ale i únavu, skončí letos 27. října.

Lékaři se v zásadě shodují, že na změnu času si lidé zvykají asi týden. "Hůře si zvykají na letní čas, kdy musejí fakticky vstávat o hodinu dříve, kdežto návrat k zimnímu času problémy spíše nedělá," řekla on-line deníku TÝDEN.cz psychiatrička Alexandra Trefilová.

Podle fyzioložky a biochemičky Heleny Illnerové bývá v období tří až pěti dnů po přechodu na letní čas sledována i vyšší úrazovost. Dáno je to zřejmě i tím, že od neděle se bude fakticky o hodinu později rozednívat a stmívat. "Zavádění letního času na konci března tak není příliš šťastné," míní profesorka, která rovněž zavedla nauku o cyklickém čase v živých organismech. Z ní vzešla česká škola v oblasti biologických rytmů, takzvaná chronobiologie, uznávaná i ve světě. Metoda se využívá i v psychiatrii.

Světlo léčí

Narušení spánkového biorytmu totiž u některých lidí vyvolává nejen únavu, ale i špatnou náladu, deprese a výrazně nižší výkonnost, což doktorka Trefilová potvrzuje.

Illnerová upozorňuje, že právě světlo může velice ovlivnit to, jak se člověk cítí. "Pravidelné střídání světla a tmy člověka synchronizuje s vnějším dnem. Světlo může mít obrovský význam tam, kde ho mají málo. Třeba za polárním kruhem lidé často trpí sezonní afektivní poruchou. Když nastanou na podzim krátké dny či úplná tma, někteří se propadnou do deprese," řekla Illnerová pro TÝDEN.CZ.

Výmluvná je v této souvislosti i epidemiologie sebevražd v rámci Evropy: v severských a baltických zemích jsou sebevraždy páchány čtyřikrát až pětkrát častěji než v zemích, jako je Řecko, Albánie a Portugalsko. "Souvislost s intenzitou slunečního světla se zde přímo nabízí," konstatuje pro on-line deník TÝDEN.cz lékařka Nikol Čermáková.

Ale i obyčejná deprese, která není sezonní, může být částečně léčitelná světlem. "Je známo, že jsou-li depresivní lidé užívající antidepresiva vystaveni intenzivnímu osvětlení, prášky jim rychleji zaberou. Hlavně ranní osvětlení je všeobecně velice důležité," míní její kolegyně Trefilová. Léčba světlem se nazývá fototerapie. Jde o vědeckou medicínou uznávanou metodu.

Je totiž zřejmé, že melatonin (hormon, který je produkován epifýzou, pozn. red.) je v mozku vylučován především v druhé polovině noci. Melatonin je podle lékařských výzkumů dáván do spojitosti s depresogenním účinkem (napomáhajícím vzniku deprese, pozn. red.). Pokud je fototerapie použita bezprostředně po ranním probuzení, pak je vylučování melatoninu ukončeno, případně se odbourává. Tím dojde k pozitivní změně nálady.

Dětem v noci nesviťte

Světlo podle Illnerové ovlivňuje biologické hodiny, které máme v mozku a jež centrálně koordinují celý náš vnitřní časový systém i všechny naše periferní orgány - srdce, játra, plíce či ledviny.

Někteří lidé spí také kratší dobu a nedostatek spánku patří mezi stresové faktory. "Kdyby vstávali do světla, pomohlo by to jejich biologickým hodinám. Ty by se předběhly a přizpůsobily by se nově zavedenému sociálnímu času," doplňuje Illnerová.

Není podle ní rovněž správné, když například matky nechávají dětem na noc rozsvíceno. "Světlo na noc bych dětem v pokoji nenechávala. Může negativně ovlivňovat kvalitu, hloubku a délku spánku. Pokud se dítě bojí, nejlépe pomohou trochu pootevřené dveře do osvětlené chodby. Pro dítě je důležité vědomí přítomnosti blízké osoby, nikoliv světlo v místnosti," poukazuje Illnerová, jež byla v letech 2001 až 2005 předsedkyní Akademie věd.

Autobusy  a vlaky se zpozdí

Letní čas se zaváděl s tím, že přinese energetické úspory, neboť se večer o hodinu prodlužuje doba denního svitu. Současní odborníci však tvrdí, že střídání času se v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.

Posun času letos postihne 15 nočních dálkových vlaků, které s úderem nedělní druhé hodiny ranní naberou hodinové zpoždění. S tímto zpožděním by měli počítat i cestující, kteří pojedou dálkovými vlaky až po změně času. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože během změny času nejedou a na tratě vyrážejí už podle letního času.