Mimopražští voliči rozhodnou v nadcházejících dvou dnech o tom, kdo bude vládnout v jejich krajích po příští čtyři roky. K celkovému vítězství má stejně jako v roce 2020 nejlépe nakročeno hnutí ANO. Je ale pravděpodobné, že ani letos neobsadí všechna hejtmanská křesla.
V souběžném prvním kole senátních voleb, které se budou týkat i čtyř pražských obvodů, hlasy voličů minimálně napoví, nakolik se obmění třetina horní komory. Bez ohledu na výsledek voleb je jisté, že frakce vládní koalice si většinu v horní komoře udrží. Hlasovat se bude i v obcích, které se potýkají s likvidací následků záplav z minulého víkendu.
Krajské volby budou tradičně testem spokojenosti lidí s fungováním dosavadních regionálních vlád, ale také s působením koaličních a opozičních stran. Podle expertů budou rovněž svého druhu generálkou před sněmovními volbami v příštím roce. Voliči zároveň svými hlasy ovlivní dění uvnitř politických stran a pozice jejich představitelů. Týkat by se to mělo například KDU-ČSL, která se dlouhodobě potýká s nedostatek voličské přízně.
Hnutí ANO v minulých volbách před čtyřmi lety vyhrálo v deseti regionech ze 13, což by podle sázkových kanceláří mohlo letos zopakovat. Ve středních Čechách a Libereckém kraji byli nejúspěšnější Starostové, v Královéhradeckém kraji koalice ODS, STAN a Východočechů. V ní pro letošní volby STAN vystřídala KDU-ČSL. Navzdory celkovému vítězství ANO kvůli povolebním koalicím obsadilo místa jen tří hejtmanů, zatímco Starostové stojí v čele čtyř krajů, občanští demokraté mají tři hejtmany a Piráti, lidovci a Sociální demokracie po jednom.
V krajských volbách bude nejvíce křesel obhajovat opoziční hnutí ANO, a to 178 z celkového počtu 675 zastupitelů. Vládní ODS a Piráti před čtyřmi lety shodně obsadili po 99 mandátech, STAN se Starosty pro Liberecký kraj dohromady 91 mandátů, KDU-ČSL 53, Sociální demokracie ještě jako ČSSD 37 ze 125 obhajovaných, SPD 35 a adepti navržení TOP 09 19 mandátů. KSČM si v roce 2020 ještě jako parlamentní strana udržela 13 z původních 86 křesel.
Strany, hnutí a jejich koalice do krajských voleb podaly v jednotlivých regionech celkem 183 kandidátních listin. Je to méně než při minulých volbách před čtyřmi lety, kdy bylo předloženo 207 kandidátek. Podobně do senátních voleb se i díky koalicím úspěšně přihlásilo 169 kandidátů, přičemž v předchozích volbách před šesti lety ve 27 obvodech, kde se bude letos opět hlasovat, jich bylo 236.
V senátních volbách bude vítězství obhajovat ODS, jejíž nominanti před šesti lety vyhráli v deseti obvodech. Kandidáti Starostů se prosadili v pěti obvodech, lidovečtí adepti ve dvou. Tři místa získali nezávislí kandidáti včetně Pavla Fischera, který nyní bude kandidovat za koalici čtveřice vládních stran. Zbývajících sedm křesel obsadili po jednom uchazeči za ANO, ČSSD, Piráty, TOP 09, hnutí Ostravak a Senátor 21 a bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer v čele svého hnutí, který nyní bude kandidovat s podporou Pirátů.
Krajské volby začnou společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 20. září ve 14:00, hlasování po noční přestávce skončí v sobotu 21. září ve stejnou hodinu. Senátní finále v obvodech, kde se žádnému z kandidátů nepodaří získat nadpoloviční většinu v úvodním kole, se uskuteční o týden později.
Nejkomplikovanější bude zajištění voleb pro obyvatele obcí v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, které o minulém víkendu postihly záplavy. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude stát zřejmě muset pomoci se zajištěním voleb v desítkách zatopených obcí. Před čtyřmi lety musel stát zajistit možnost hlasování pro voliče, kteří byli v karanténě kvůli nemoci covid-19. Hlasovat mohli z auta na drive-in stanovištích. Podobně i nyní by někteří voliči mohli hlasovat v nouzových volebních místnostech ve stanech.
