Výroba energie
Ministr průmyslu: Jádro potřebujeme. I kvůli elektromobilům

Nové jaderné bloky musíme postavit, jinak budeme závislí na dovozu plynu a elektřina zdraží, myslí si ministr průmyslu TOMÁŠ HÜNER (za ANO) - slunce a další obnovitelné zdroje stačit nebudou.

Programové prohlášení vlády slibuje stavbu nových jaderných bloků. Zavázal se k tomu už předchozí kabinet, ale v podstatě se nikam nepokročilo. Nedopadne to stejně?

To rozhodně ne! Nové bloky potřebujeme.

Proč, když elektřinu naopak vyvážíme?

Musíme myslet do budoucna, stárnou stávající jaderné bloky, dosluhují uhelné elektrárny. Bůhví, jak dlouho pojedou slovenské Mochovce, Německo zrušilo jaderné kapacity, Polsko bude z ekologických důvodů muset omezit uhelné zdroje a Rakousko je na svých zdrojích sezonně závislé. Přenosovou soustavou můžeme dodat maximálně čtvrtinu spotřeby, pokud by šla v okolí vůbec koupit! Není to ano, či ne, ale kdy.

Zatím se to stále odsouvá...

Nepůjde to tak rychle, jak jsem doufal, ale začínají se rýsovat kontury. Potřebujeme dát dohromady investorský model, vědět, kdo nové bloky bude stavět a financovat. Ze zvažovaných tří variant to vypadá na dvě - buď vznikne stoprocentně vlastněná dcera společnosti ČEZ, nebo by to dělal přímo ČEZ. Zatím nikdo neřešil, kolik bude zřízení případné nové firmy stát veřejné rozpočty, čekáme proto na výsledky analýzy. Náš postup potvrdil i posudek od společnosti PwC.

Energie z jaderných zdrojů je však drahá, vyplatí se?

Cena pořád poroste, už z důvodu nedostatku u našich sousedů nebo vyšší poptávky kvůli elektromobilitě. Navíc drahá na jádru je investice, nikoli vlastní provoz. Při dlouhodobé životnosti jsou jaderné elektrárny velmi ziskové a stávající akcionáři to i nyní pociťují na svých výnosech.

Takže důvodem pro další bloky nakonec budou elektroauta?

Mimo jiné. Jsou ekologická především tam, kde jezdí. Nesmrdí ve městech, ale za cenu, že někde smrdí uhelná elektrárna. Jaderná energetika je řešení pro dobu, kdy bude spotřeba proudu odhadem až o třetinu vyšší.

A sluneční energie?

Ideální řešení neexistuje. Uhlí produkuje emise, jaderná energetika vyhořelé palivo, solární panely obsahují těžké kovy, takže po konci jejich životnosti se z nich stane nebezpečný odpad. Jednou po sobě zanechají výraznou stopu. Navíc slunce ani větru u nás nemáme tolik, aby nám to zaručilo výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny. Takže kdybychom upustili od jádra, stali bychom se závislými na dovozu plynu, což mi přijde rizikové jak z hlediska bezpečnosti dodávek, tak výsledné ceny, která by zcela jistě vyskočila. Myslet si, že nám čistou energii sešle pánbůh paprskem, je prozatím iluze. Možná nám jednou budou fotony přímo pohánět motory, ale bude to trvat dost dlouho.

Když jsme u ČEZ, chystají se v jeho nejvyšším vedení nějaké personální změny?

Dobrý dotaz, ale na akcionáře, což je ministerstvo financí.

Před volbami i po volbách bylo velkým politickým tématem lithium, respektive memorandum uzavřené vaším předchůdcem Jiřím Havlíčkem s australskou těžařskou firmou. Dostal jste Australany ze hry?

Memorandum deklarující spolupráci do budoucna mezi státem a australskou firmou European Metal Holdings Limited, které podepsal předchozí ministr těsně před svým odchodem, provázela řada podezřelých okolností. Cílem bylo jeho zneplatnění, snažil jsem se nejprve dohodnout, že z memoranda žádná strana nebude chtít získat žádný prospěch, za což jsem schytal kritiku. Navíc partner dohody nedodržel. Nakonec bylo jediným řešením od memoranda jednostranně odstoupit a sprovodit ho ze světa, to vše samozřejmě po důkladné právní analýze. Někdy se však míchají dvě věci: jednou je memorandum, druhou je povolování těžby. Tu má podle horního zákona v kompetenci ministerstvo životního prostředí a s vypovězením memoranda nijak nesouvisí.

Když těžaři přijdou s tím, že našli hodně lithia, mohou, nebo nemohou těžit?

Mají na těžbu přednostní právo. Dosud platilo, že kdo požádal a zahájil proces, měl pak nárok na těžbu. Do budoucna by se o průzkum ložisek měl přednostně starat státní podnik Diamo a Státní geologická služba. Zájmem státu je, aby se nevyvezla pouze vytěžená surovina jako třeba dřevo nastojato, ale pokud možno výrobky s co největší přidanou hodnotou, ideálně například akumulátory.

Mluvilo se však o tom, že lithium už si ohlídá stát, ne?

Nejde to bez komunikace s držitelem povolení. Ale podle všeho jde o ložisko s nízkou koncentrací lithia. Čekáme na ekonomickou analýzu českých ložisek. Pokud mám informace, z tak nízkokovnaté horniny, jaká se vyskytuje na Cínovci, nikdo lithium mimo laboratoř neumí získat, navíc v Srbsku je mnohem bohatší naleziště. Osobně nečekám, že se v Česku v dohledné době bude těžit.

Když si stát pod sebe vezme průzkum a průzkumnou těžbu, nebude to těžkopádné? Bude ochoten financovat průzkum, jenž nakonec vyjde naprázdno?

To je jedna z výtek, které se samozřejmě objevují, ale záleží spíš na lidech. Zažil jsem pomalé, neschopné manažery v privátních firmách i střelce ve státních. Důležité je, aby Diamo bylo do budoucna schopno obsáhnout paletu těžených nerostů a mělo odvahu se do průzkumu pustit.

Program současné i vznikající vlády na několika místech skloňuje průmysl 4.0, tedy čtvrtou průmyslovou revoluci, chytrou ekonomiku. Co si pod tím představit? Mají se zaměstnanci bát, že jim roboti vezmou práci?

Je to poněkud nadužívaný termín. Pořád platí, že pokud chci uspět, musím vyrobit kvalitní produkt a umět ho prodat. Znamená to využívání pokročilé technologie, která je málo závislá na lidských rukou, využití počítačových technologií. Například dříve postavili fabriku a dva roky se zajížděla a vychytávaly se chyby. Dnes se problémy vidí hned na virtuálním 3D modelu a lhůty se zásadně zkrátí.

No právě, takže, zjednodušeně řečeno, do fabriky na jednom konci nasypete suroviny a na druhém si zákazník odveze auto, které zaplatí přes mobil. Co budou dělat dělníci?

Auta vyrobí stroje, ale ty musí někdo seřídit a hlídat. Výrobky musí někdo prodat a vymyslet. Ekonomika má ohromný potenciál využití volné pracovní síly. Manažer má mít intuici, kdy nové technologie zavést. Neuděláte všechno přes počítač. Odpadne ubíjející činnost typu vrtání jedné díry do stále stejné součástky každý den. Pořád bude poptávka po fyzické práci.

Jste z Ostravska, kde se dlouhodobě utlumuje těžba uhlí a hutní výroba. Daří se pro uvolněnou pracovní sílu najít uplatnění?

Saturace trhu v Moravskoslezském kraji je lepší, než jsem očekával. Například kmenových zaměstnanců OKD bylo v roce 1990 sto tisíc a dnes je to sedm tisíc. Naštěstí jde o pozvolný proces, kdy se lidé z dolů a hutí uplatňují v jiných profesích, najednou by to byl šok. Řada lidí se odstěhovala a jiní se přeučili na jinou práci. Z ostravského letiště vás neveze nikdo jiný než bývalý horník. Když jedete okolím Ostravy, vidíte pořád někoho něco dělat, třeba sekat, jako kdyby byli "šahlí". Asi mají v DNA zakódováno se o sebe postarat. V Čechách lidé asi víc spoléhají na to, že třeba vyjedou vydělat do Německa nebo že se o ně Praha postará. Z našeho kraje lidé odcházejí, ale přichází k nám vydělat zase spousta jiných - z jiných částí Česka, z Polska, z Evropy. I Afričany u nás máme. Míchá se to, jsou tam šikovní lidé a skvělé holky.