Ministr z báckomanda. Minulost Babišova šéfa vnitra

Nepamatuji se, jak se to jmenovalo, jestli policejní škola nebo pohotovostní pluk. Proti demonstrantům jsem nezasahoval, říká nový ministr vnitra Lubomír Metnar o počátcích u policie. Časopis TÝDEN však získal důkazy, že příslušníkem pohotovostního pluku skutečně byl.

V souvislosti s návrhem na Metnarovo jmenování do vlády se objevily informace ohledně jeho prvního angažmá u policie, pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Ten tvořili mladí policisté s pendreky, kteří byli nasazováni na demonstracích. Metnar si dnes na své tehdejší působení vzpomíná jen velmi matně.

TÝDEN zjistil, že byl do služebního poměru příslušníka Sboru národní bezpečnosti (SNB) přijat 1. března 1988, a to kádrovým rozkazem velitele pluku Břetislava Zdráhaly (viz faksimile). Spolu se 407 dalšími kolegy.

"Jestli se ta škola jmenovala pohotovostní pluk, si s odstupem času přesně nepamatuji. Já jsem tam byl v roce 1988, potom jsem byl na praxi v Ostravě. Počátkem roku 1989 jsem se pak vrátil na severní Moravu," tvrdí Metnar.

Cvičil jsem, ale nezasahoval

Z historických pramenů vyplývá, že do pohotovostního pluku nastoupil 1. března 1988 a působil v něm do 23. února 1989. Všichni frekventanti byli přijati na základě vlastní žádosti. Až poté Metnar přešel na půlroční praxi do Ostravy. V období, kdy budoucí ministr vnitra u pluku sloužil, proběhlo několik "protistátních akcí". A útvar byl nejen v pohotovosti, ale i zasahoval.

"Co se týče zásahů školy, tak my jsme cvičili, byly různé výcviky. Že bych se já účastnil zásahů? Samozřejmě že jsme v rámci těchto výcviků jezdili. Měli jsme pohotovosti, měli jsme praxi, ale že bychom se účastnili zásahů, ne. Jestli to byly následné ročníky, to já nevím," vylučuje Metnar svou aktivní účast na zákrocích proti "nepřátelům socialistického zřízení".

Rukáv a Vajíčko

V roce 1988 pohotovostní pluk vyčleňoval příslušníky k posílení bezpečnostních opatření pro potřebu Prahy a Středočeského kraje. Nad rámec rozkazu ministra vnitra poskytl pluk VB ČSSR v době od 1. ledna do 23. listopadu 1988 své síly a prostředky celkem čtrnáctkrát. "Nejvíce bylo vyčleněno příslušníků v době mimořádných bezpečnostních opatření ve dnech 19.-22. srpna 1988, při dvacátém výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (celkem 606 příslušníků). Dále pak v době 27. až 31. října 1988 (celkem 700 příslušníků) a při Anežské pouti v Praze ve dnech 5. až 7. března (celkem 410 příslušníků)," stojí ve sborníku archivu ministerstva vnitra. V té době byl Metnar příslušníkem pluku.

Z obav z projevů rostoucí nespokojenosti s vládnoucí mocí nařídil první náměstek ministra vnitra kontrolu připravenosti pořádkových jednotek. Při těchto akcích byly nacvičovány různé varianty zásahu: s použitím vodních děl a obrněných transportérů, bez těchto prostředků i kombinované. Z taktického hlediska byly nacvičovány klasické vytlačovací varianty, pak varianta "Rukáv" (obklíčení a vytlačení demonstrantů do přilehlých prostor) a varianta "Vajíčko" (obklíčení demonstrantů na místě a jejich postupné předvádění).