Očekávaným zvyšováním cen potravin bude ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) příští týden v úterý jednat s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Mlsnou. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Výborný ČTK potvrdil, že se s Mlsnou sejde. Uvedl, že ho šéf antimonopolního úřadu o setkání sám požádal. Podle Kupky není důvod, aby potraviny od ledna zdražovaly.
Kupka řekl, že v některých zemích úřady firmy postihovaly. "Pokud někde došlo ke společnému oznámení nárůstu cen, tak to postihovaly antimonopolní úřady," řekl. "Osm řetězců v té oblasti zásobování potravinami zaujímá 90 procent trhu. A pokud by tam existovala nějaká dohoda, že přestože k tomu nejsou důvody, tak oni oznámí zdražení, tak to může opravdu znamenat porušení některých zákonů," řekl. Dodal, že nepochybuje o tom, že ÚOHS se této problematice již věnuje.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) odborníci říkají, že nárůst cen potravin na úrovni deseti a více procent není důsledkem růstu cen energií. Pokud antimonopolní úřad nezvládá zajišťovat svoji roli, tak podle něj může být na místě jeho reforma. "Tohle je o systémové, dlouhodobé práci a antimonopolní úřad od toho má být. Já být premiér nebo ministr, tak si zavolám ředitele úřadu a ptám se, proč to nedělají," řekl.
O cenách potravin jednal v pondělí Výborný se zástupci obchodních řetězců a prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomášem Prouzou. Po jednání řekl, že řetězce očekávají růst cen kvůli očekávanému zvyšování cen dodavatelů potravin. Prouza řekl, že chystají zvýšit ceny o pět až deset procent. Dojde tedy ke zdražení přesto, že klesne DPH na potraviny z 15 na 12 procent. Dříve zástupci obchodníků mluvili o tom, že se snížení DPH na cenách v obchodech projeví.
Zdražování oznámila například největší česká mlékárna Madeta. Generální ředitel společnosti Milan Teplý řekl, že firmě rostou náklady na energie a pohonné hmoty, zdražit plánuje nejméně o tři až pět procent.
Potravináři podle Prouzy zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček.
