Průzkum
Mladí jsou nespokojení s politikou a tolerantnější k přistěhovalcům

Důraz na životní prostředí a členství v EU či nespokojenost se současnou politickou situací charakterizují v současnosti většinu mladých lidí do 30 let. Polovina jich považuje za problematickou dostupnost bydlení. Ve srovnání se staršími generacemi jsou také většinou tolerantnější k přistěhovalcům. Vyplývá to z průzkumu s názvem Generace svobody, který ve spolupráci s agenturou Median zpracovala iniciativa Svobodný listopad na Univerzitě Karlově. Sdělili to zástupci iniciativy.

Průzkum mapoval postoje a názory mladých Čechů narozených po roce 1989. Konal se v druhé polovině srpna a zúčastnilo se ho 1007 lidí ve věku 18 až 30 let.

Zhruba čtyři pětiny z nich uvedli, že považují za důležitou účast ve volbách. Ta činila ve sněmovních volbách v roce 2017 zhruba 61 procent. Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila desetina mladých oproti 24 procentům Čechů z jiného letošního průzkumu, který zahrnoval celou populaci. Lidé do 30 let tak patří ke skeptičtější části obyvatel.

Přibližně tři čtvrtiny mladých v aktuálním průzkumu uvedly, že se obávají ekologické katastrofy. Dvě třetiny této generace také věří tomu, že pokud se samy budou snažit zlepšit své chování, může se životní prostředí zlepšit. "V tomto ohledu jsou o důležitosti a smyslu konání jedince směrem ke globálním změnám přesvědčenější než lidé stejného věku v jiných evropských zemích," uvedli autoři průzkumu.

Pro 87 procent mladých lidí je velmi důležité mít možnost svobodně cestovat do zahraničí a 70 procent si myslí, že by ČR měla být dál členem EU. Přistěhovalce jako ekonomickou hrozbu vnímá 38 procent mladých respondentů, zatímco v celkové populaci má z těchto důvodů z imigrantů strach kolem 69 procent lidí. Jako problematická se pro mladé jeví dostupnost bydlení. Kolem 55 procent jich uvedlo, že si vlastní byt z finančních důvodů nemůže dovolit.

I mladá generace se ovšem podle autorů průzkumu rozděluje na několik názorových proudů, které se od sebe podle postojů výrazně liší. Při rozdělení respondentů do čtyř skupin podle jejich odpovědí se ukázalo, že největší skupinu (31 procent) tvoří takzvaní vyloučení skeptici. Tito lidé nepovažují za tolik důležité chodit k volbám a podpořili by odchod Česka z EU.

Naopak nejméně je proevropských liberálů, a to zhruba pětina. Názorově blízcí jsou jim také takzvaní angažovaní světoobčané, kterých je asi čtvrtina. V obou těchto skupinách jsou hlavně voliči Pirátů a TOP 09, podporují členství v EU, jsou otevření vůči cizincům a nespokojení s politickou situací v ČR. Čtvrtinu pak tvoří převážně voliči ANO, kteří jsou spokojení se současnou politikou, spíše odmítají přistěhovalce, ale jsou pro setrvání v EU.