Molotovův koktejl jsem uhasila, jinak dům shořel

Bylo těsně před čtvrtou ráno, když Sabinu Podranou (14) probudil podivný zápach. "Na koberci u schodů něco hořelo," vypráví romská dívka z ostravské osady Bedřiška. Právě jí někdo hodil do pokoje zápalnou lahev.

Rachot skla ji neprobudil

"Rychle jsem běžela pro vodu do kuchyně a požár uhasila. Zatím to hořelo jen trochu," vypráví Sabina Podraná. Teprve potom si všimla, že v místnosti je rozbité okno, kterým zápalná lahev proletěla. "Představte si, že mě rachot rozbitého skla nevzbudil," podivuje se dosud vyděšená čtrnáctiletá dívka. Kdyby ji neprobral zápach a dým, dům se mohl během chvíle ocitnout v plamenech.

PSALI JSME: Vyšetřování útoku ve Vítkově končí. Případ přebírá soud 

Finské provizorium

Osada Bedřiška je totiž tvořena dřevěnými "finskými domky", které se v Ostravě stavěly po druhé světové válce jako provizorní bydlení pro brigádníky. Jejich životnost byla architekty propočítána na deset let, ovšem v Bedřišce slouží domy k bydlení už šedesát roků.

"Shořelo by to tady jako papír," říká Dušan Podraný, otec nezletilé Sabiny. Policisté jeho slova potvrdili a dodali, že kdyby Molotovův koktejl pokoj zapálil, pak by snadno mohla vyhořet celá dřevěná osada, v níž žijí převážně romské rodiny.

Koberec zkoumají policisté

Když Sabina Podraná uhasila oheň, který už stačil sežehnout kousek koberce (ohořelou část koberce nyní policisté poslali na expertizu), vzbudila rodiče. "Hned jsem měl před očima Vítkov a volal jsem policii," vypráví Dušan Podraný. Policisté ani postižená rodina ale zatím netuší, kdo mohl za útokem stát. "Nevíme, kdo to udělal, ale je to svinstvo," uvažuje Ludmila Podraná, matka Sabiny.

Rodina má v osadě dobrou pověst, byt ve finském domku je pečlivě udržovaný, místnosti vládne velká plazmová obrazovka a se synem v Londýně komunikují rodiče přes počítač a internetovou kameru. "Podnikám ve stavebnictví, na všechno jsem si poctivě vydělal," dušuje se Dušan Podraný.

Rodina dosud nezažila žádný rasově zabarvený útok či jen spor. "Skinheadů se bojím, ale zatím jsem ještě žádného nepotkal," říká Podraný. Jedna z policejních vyšetřovacích verzí ale připouští, že rodina se stala terčem právě rasově motivovaného útoku.

Měla spát jinde

Kolonie Bedřiška je schovaná na kraji lesa mezi vodárnu v Nové Vsi, čtyřproudou silnici a průmyslový areál podniku Ferona. Drtivá většina obyvatel Ostravy v těchto místech nikdy nebyla a odlehlost kolonie mohla být důvodem, proč se tady někdo odvážil k tak podlému ataku, při němž mohla uhořet tříčlenná rodina. "Teď se tady bojíme," přiznává Ludmila Podraná, v náručí s malou vnučkou. Ta v době útoku naštěstí v domě nespala. 

"Vlastně jsem tady v tom pokoji neměla spát ani já," dodává Sabina Podraná. Spává totiž v místnosti, která má okna do dvora, nikoliv do ulice, odkud přišel útok. "Byl tu ale syn z Anglie a mezitím si Sabinka zvykla spát právě tady," ukazuje Podraná provizorní pokoj své dcery, v němž v neděli nad ránem přistála lahev od vodky se zápalnou směsí. 

Foto: Milan Terkelt