Babišova farma
Muž, který píchl do Čapího hnízda

Časopisu TÝDEN se podařilo kontaktovat člověka, který stál na samém začátku kauzy Čapí hnízdo. Policie ji začala vyšetřovat nejen kvůli anonymnímu udání. První trestní oznámení na Andreje Babiše kvůli podezření ze zneužití evropských dotací podal Tomáš Kapler. Co k tomu devětatřicetiletého počítačového experta z Prahy vedlo?

Čtrnáctého září 2015, krátce po obědě. Do elektronické podatelny policie právě přistálo trestní oznámení. Jeho pisatel v něm upozorňuje na možné nepravosti při čerpání dotací na výstavbu farmy Čapí hnízdo, napojené na skupinu Agrofert Andreje Babiše. Pod jeho textem je podepsán Tomáš Kapler, povoláním IT specialista z Prahy. "Domnívám se, že mohlo dojít k dotačnímu podvodu a trestnému činu poškození finančních zájmů evropského společenství a mělo by to být vyšetřeno," napsal. Jeho podnět začali zpracovávat kriminalisté z Benešova, kteří jej předali středočeským kolegům. Případ nakonec skončil v agendě detektiva pražské hospodářské kriminálky Pavla Nevtípila.

"Přečetl jsem si několik informačně nabitých článků o Čapím hnízdě. Ale nikde jsem nezjistil, že by to fyzicky někdo šetřil, což při takovém kvantu informací považuji za malér," řekl Kapler TÝDNU. Proto policistům poslal na e-mailovou podatelnu několik odkazů na zmíněné materiály s vysvětlením, proč se pro trestní oznámení rozhodl. Včetně prosby, ať záležitost kvůli konfliktu zájmů pokud možno nevyšetřuje "někdo, kdo je podřízený tehdejšímu ministru financí nebo jeho lidem". Reakce byla rychlá, s požadavkem o doplnění oznámení. "Vysvětlil jsem jim, že kauzu znám sice jen z médií, ale že ji pokládám za natolik důležitou, aby se tomu věnovali," vzpomíná Kapler.

Politikům v patách

Kapler nepodával trestní oznámení poprvé, má jich za sebou už několik. Jedno z nich například vedlo k odsouzení vlivného pražského politika z ČSSD Karla Březiny. Tehdy šlo o neoprávněné působení v dozorčích radách hlavního města a Březina odešel od soudu s podmínkou. V minulosti Kapler podal trestní oznámení i na neznámého pachatele, jenž mohl ohrozit vymáhání miliard ze zahraničí při vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti. Nebo kvůli čtvrtmilionovému zlatému padáku, který poskytlo na rozloučenou ministerstvo školství vedené Josefem Dobešem (Věci veřejné) kontroverznímu úředníkovi Ladislavu Bátorovi.

"Často čteme o různých podezřeních. Dotyční, přestože je signálů hodně, se vymlouvají, že nic nespáchali. Pokud to ale nikdo nevyšetří a pravomocně nerozhodne soud, může to být pro ně paradoxně velký reputační problém, i když jsou nevinní," osvětluje Kapler svoje impulsy směrem k policii.

Popisuje to na případu zmíněného Karla Březiny a jeho angažmá ve firmách hlavního města. "Zjistil jsem s hrůzou, že erudovaní právníci mluví o podezření z trestného činu, ale nikdo to nevyšetřuje," vysvětluje Kapler. Nejde mu prý jen o politiku. Před časem ho znepokojila nečinnost státních institucí, když se v médiích objevila informace, že si některé české děti nemohou kvůli špatné finanční situaci rodičů dovolit kupovat obědy na školách. Vyzval policii, která jeho podnět prošetřila a podle jeho slov předala příslušným sociálním institucím. "Přišlo mi to jako týrání. Odezva byla rychlá a začaly se o to po policii zajímat sociální instituce i dobrovolní dárci," pokračuje Kapler. Ministerstvo práce a sociálních věcí i kvůli této kauze rozjelo akci "Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi".

Anonym není řešení

Podávání trestních oznámení není pro Tomáše Kaplera, jak akcentuje, volnočasovou aktivitou nebo zvrhlým koníčkem. Intenzivně sleduje dění na politické scéně a v rámci možností i informace o jejím zákulisí. Je proto rád, že se policisté nezalekli vlivu Andreje Babiše a kauzu Čapí hnízdo otevřeli. "Zdá se, že to dělají poctivě a snad i bez chyb. Byť mám pocit, že se to táhne delší čas," míní. Kapler připouští, že se zpočátku obával ztráty některých klíčových dokumentů z ministerstva financí, jehož se případ částečně týká. Bál se i možnosti odložení kauzy bez jejího řádného prošetření.

Více než dva měsíce po Kaplerově podpisu trestního oznámení - 24. listopadu 2015 - doputoval na pražskou kriminálku a současně do řady médií jiný "třaskavý" dokument. Druhé trestní oznámení bylo ovšem anonymní. Detektiv Nevtípil oficiálně zahájil vyšetřování 5. ledna 2016, a to na základě obou podnětů. Faktem je, že úřady na anonymy obecně moc neslyší, a proto Kaplerovo trestní oznámení dalo vyšetřování punc legitimní občanské iniciativy.

Tomáš Kapler za svým podáním jednoznačně stojí a anonymní alternativu považuje za hodně problematickou. Ví, že motivací oznamovatele může být častokrát konkurenční roztržka či osobní animozita. Právě proto svou iniciativu svěřuje výhradně policii, a nikoli médiím. "Podpisuji se pod to, ale nešířím je ven. Když policie zjistí, že k ničemu nedošlo, je to v pořádku. A já vím, že jsem splnil svou občanskou povinnost," dodává muž, který stál u startu vyšetřování Čapího hnízda.