Muzeum romské kultury otevřelo památník v Letech, podle Fialy měl stát dříve

Muzeum romské kultury dnes otevřelo Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Stojí v Letech u Písku, v místě bývalého koncentračního tábora pro Romy z doby druhé světové války. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995. Stavba památníku stála 102 milionů Kč, trvala zhruba dva roky.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes řekl, že památník měl vzniknout mnohem dříve, stát ale podle něj otálel s výkupem pozemků. Prezident Petr Pavel památník označil za memento pro další generace, bude podle něj připomínat, jaké hrůzné činy se v něm staly. Veřejnosti se památník otevře 12. května.

Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13.000 prasat. Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku.

Areál zabírá přes 100.000 metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde vznikl památník už v roce 1995. Venkovní část nového areálu je návštěvníkům přístupná celoročně, návštěvnické centrum podle otevírací doby. V centru je stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí expozice jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě.

"Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné ideologie. Musíme si ale přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve," uvedl dnes Fiala. Liknavý přístup k problematice se podle něj protíná historií země po několik desítek let. Vše se projevilo na zdlouhavé přípravě památníku.

Prezident Pavel řekl, že existence romských obětí za druhé světové války byla dlouho opomíjena. "Památníkem nyní splácíme desetiletí trvající společenský dluh vůči romskému holokaustu," uvedl. Dodal, že Lety mají ambici přibližovat lidem historii. "Uplynulo už 30 let od chvíle, kdy můj předchůdce Václav Havel na tomto místě odhalil skromný pomník. Dnes na tuto událost navazujeme," sdělil.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v projevu mluvil o splacení dluhu vůči romské společnosti. "Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii, že přijmeme zodpovědnost za minulost, že nedopustíme segregaci a rasismus, že budeme ze všech sil budovat občanský národ, z něhož nebude nikdo vylučován, a že budeme naše děti učit nezapomínat na oběti a na příčiny těchto strašných událostí," řekl.

Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) historie místa připomíná hodnotu lidského života, je místem společné paměti a vypovídá mnoho o stavu společnosti. "Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat," řekl. Velkochov prasat a vepřín ze 70. let se podle něj stal symbolem necitlivosti minulého režimu k památce obětí rasové perzekuce za druhé světové války a stal se také po desítky let symbolem hluboce zakořeněných předsudků proti romskému etniku a přehlížení jeho historie a utrpení.

Když člověk přijde k areálu, nejprve spatří zeď, která má význam oddělení od současného světa. A buď půjde kolem k památníku na bývalém hřbitově nebo vejde dovnitř areálu. Za zdí je malá nenápadná budova, návštěvnické centrum s expozicí, kterou navrhl architekt Jan Tesař. Vnější podobu areálu měli na starosti krajinářští architekti. Jedna přímá cesta vede ke kruhu, pietnímu chodníku, který obepíná prostor bývalého tábora. Uvnitř kruhu bude pouze louka. Další dvě cesty jsou delší, křivolaké, vedou podél areálu, slouží k edukaci, protože tam jsou panely s dalšími informacemi. Zbytek prostoru postupně zaroste les, který se skládá z listnatých i jehličnatých stromů.

Koncentračním táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.