Naděje na dožití
Muži: čím nižší vzdělání, tím dřív umřete

Sedmnáct let - i takový může být rozdíl v délce života způsobený různou mírou vzdělání. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní třicetiletí muži mají před sebou podle dat z roku 2010 v průměru 51 let dalšího života, u jejich stejně starých vrstevníků se základním vzděláním to je pouze 34 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

Třicetiletí vysokoškoláci tak mají naději, že se dožijí v průměru 81 roků, muži se základním vzděláním se však dožijí průměrně jenom 64 let. Příčin tohoto rozdílu může být řada. Asi tou nejdůležitější je různá míra uplatnění na pracovním trhu. "Aby si muži se základním vzděláním vydělali, musejí často vykonávat rizikovější práce nebo zaměstnání v nezdravém prostředí," konstatuje demograf z Vysoké školy ekonomické Tomáš Fiala. Méně vzdělaní lidé prý také méně dbají na životosprávu než vysokoškoláci, může u nich být větší tendence k alkoholismu. "Častěji se mezi touto skupinou vyskytují bezdomovci," dodal Fiala.

Jde přitom o další smutný český rekord. V žádné jiné evropské zemi totiž není u naděje na dožití mezi těmito dvěma skupinami takový rozdíl. "Největší rozdíly v naději dožití podle vzdělání mužů jsou u států bývalého východního bloku, jako jsou Česko, Maďarsko, Bulharsko nebo Estonsko," konstatuje Český statistický úřad. Důvod je prý jednoduchý. Jsou to totiž státy s vysokým podílem osob zaměstnaných v průmyslu, kde se dá očekávat vyšší podíl osob s nižším stupněm dokončeného vzdělání a kde se také vyskytují fyzicky náročná povolání s nepříznivým pracovním prostředím. Nejnižší rozdíl mezi těmito vzdělanostními kategoriemi byl podle statistiků v Portugalsku - tři roky.

U žen z těchto dvou skupin přitom v České republice takový rozdíl v naději na dožití není. U třicetiletých žen dosahoval pouhých 4,6 roku. "Ženy méně často vykonávají rizikové práce, navíc i ty třicetileté se základním vzděláním více dbají na životosprávu než stejně staří muži se stejným vzděláním," míní Fiala.

Výsledky měřené nadějí dožití při narození se však v Česku podle Českého statistického úřadu dlouhodobě zlepšují. Mezi roky 1990 až 2012 vzrostla naděje dožití při narození z 68 let u mužů na 75 a u žen ze 75 na 81 let. "I když je situace u nás v porovnání s ostatními postkomunistickými státy druhá nejlepší hned po Slovinsku, stále zaostáváme za průměrem Evropské unie," konstatují statistici. Rozdíl mezi průměrnou nadějí dožití mezi evropskou osmadvacítkou a Českem se od roku 2002 pohybuje okolo 2,5 roku u mužů a dvou let u žen. V nejbližší době se ale zřejmě nedá očekávat větší přiblížení evropskému průměru, protože rozdíl v naději dožití při narození od roku 2002 se výrazněji nemění a od roku 2008 se začal dokonce mírně zvyšovat.