Desítky lidí se odpoledne sešly v Praze na demonstracích proti uprchlíkům i na jejich podporu. Jeden z protestů byl zaměřen proti imigrační politice české vlády a druhý proti xenofobii. Při žádné z demonstrací se podle mluvčí policie Ivety Martínkové neobjevily potyčky, ale na protestu proti uprchlíkům byl zadržen jeden řečník.
"Jednoho z řečníků policisté zadrželi v průběhu projevu a poté ho převezli na stanici," řekla Martínková. Na základě záznamů mužova proslovu ho policisté podle policejní mluvčí zadrželi pro podezření z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Podle informací ČTK patří zadržený muž ke slovenské nacionalistické organizaci Vzdor.
Na demonstraci proti uprchlíkům na Staroměstském náměstí ještě předtím vystoupil například například předseda krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas. Dav nesl transparenty s nápisy jako "Stop invazi vetřelců" a křičel "Hanba vládě".
Demonstrace odpůrců xenofobie na Palackého náměstí byla poklidnější. Účastníci drželi například nápisy "Třiďme odpad, ne lidi", "Mladí zelení" a "Fight capitalism, not refugees" ("Bojujme s kapitalismem, ne s uprchlíky"). Podle organizátorů chtěli vyjádřit nespokojenost s narůstající xenofobií a rasismem jako s nebezpečným celospolečenským fenoménem. Organizátoři také informovali lidi pomocí materiálů "Solidarita s uprchlíky/Přijímám".
V Praze v souvislosti s demonstracemi nevznikly žádné potyčky. Třeba na konci června ale museli v Brně policejní těžkooděnci oddělit účastníky dvou demonstrací, z nichž také jedna směřovala proti přijetí imigrantů, a druhá naopak vyjadřovala solidaritu s uprchlíky. Brněnský protiimigrační protest tehdy pořádalo radikální uskupení Dělnická mládež, které je propojeno s DSSS. Dělnická mládež je zapojena i do sobotního protestu proti uprchlíkům. Organizátoři demonstrace na podporu uprchlíků však řekli, že se nechystají jít k místu protestu proti imigrantům a ke střetu nevidí důvod.
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat či ze zpráv českého a rakouského ministerstva vnitra vyplývá, že Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají nejméně o azyl. Za prvních letošní pololetí evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát, Švýcarsko patnáctkrát a Bulharsko devětkrát víc. Méně než v Česku se uprchlíci snaží získat útočiště i v pobaltských státech, na Slovensku či ve Slovinsku.
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 tisíc osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. Zároveň se ale dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česká vláda schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a dalších 400 v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by mělo Česko převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 z táborů na Blízkém východě.
