Čin Jana Palacha, který se přesně před 49 lety upálil na protest proti šířící se normalizaci a totalitě, si v úterý v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze připomněli pamětníci i studenti. Podle nich je poselství Palachova skutku, který měl vyburcovat českou společnost z letargie, aktuální i po půl století.
"Bylo to neuvěřitelné, co tehdy pohnulo celým světem a jakou odezvu čin měl. Měl zavazující sílu sebeoběti člověka, který se odevzdává, aby nás probudil k životu," řekl profesor evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Trojan, který jako evangelický farář Palacha pohřbíval.
Jan Palach se narodil v roce 1948. Pocházel ze Všetat. Vystudoval mělnické gymnázium. Na filozofickou fakultu se dostal až napodruhé v roce 1968. Po okupaci se zapojil do protestních akcí i studentské stávky. Ve čtvrtek 16. ledna se pak na Václavském náměstí zapálil, o tři dny později zemřel. Pohřeb se konal 25. ledna a změnil se v národní demonstraci.
Trojan se s Palachem setkal tři týdny před jeho činem, když student doprovázel svou matku na bohoslužbu. "Při odchodu z chrámu vyslovil svou starost. Řekl mně, že církve by měly podpořit národ v odolnosti vůči lži a násilí," popsal profesor teologie. Podle něj se mladík neupálil kvůli únavě životem či kvůli povrchním věcem, ale kvůli rezignaci jiných a jejich postupnému přizpůsobování se.
Podle předsedy studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martina Lundáka se dnešní studenti narodili až po pádu bývalého režimu a nemusí se bát říkat své názory nahlas. Lundák míní, že díky tomu si mladí ale také neuvědomují, že je potřeba za svobodu bojovat. Řada lidí pak podle studentů zapomíná na pomalé vkrádání totality zpátky do života. Lundák poukázal na to, že na šéfa komise pro kontrolu činnosti inspekce bezpečnostních sborů kandiduje komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který zasahoval za bývalého režimu vůči demonstrantům, kteří si připomínali Palachův čin. Jedna část společnosti protestuje a druhá "chce makat", shrnul Lundák.
"Jak jsme daleko od tehdejšího pověstného klidu na práci?" uvedl šéf fakultní studentské rady. Podle něj by lidé měli konat, aby se historie neopakovala. Podle dalšího člena studentské rady Jiřího Pilipa by se lidé měli snažit naplňovat Palachovo heslo "bojovat proti zlu, na které stačíme".
Farář Trojan si po Palachově skutku myslel, že bude pro všechny těžké zůstat lhostejným a vrátit se ke každodennímu pořádku. Byl přesvědčen o tom, že čin bude "povzbuzením slabým a výzvou k naději, že člověk má vždy bojovat za takové vztahy mezi lidmi, aby podobných obětí už nebylo třeba". V práci, duchovních záležitostech či politice se každý člověk podle faráře dostane někdy k nesnadnému rozhodování, "kdy se neuhýbá".
