Ministerstvo zdravotnictví očekává pro příští rok příjmy na veřejném zdravotním pojištění 529,7 miliardy korun. Náklady na zajištění systému naplánovalo ve stejné výši. Letos jsou příjmy veřejného zdravotního pojištění plánované na 502,6 miliardy korun, náklady 510 miliard. Vyplývá to z návrhu úhradové vyhlášky, která určuje výši plateb jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče.
Růst úhrad se má pohybovat typicky mezi nulou a třemi procenty podle jednotlivých segmentů a reflektuje především dostupnost dané zdravotní služby a systémové změny, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Na zdravotní služby má příští rok jít 515 miliard korun a 14,7 miliardy korun na ostatní náklady včetně provozu zdravotních pojišťoven a fondu prevence. Náklady na zdravotní služby mají meziroční vzrůst o 3,3 procenta, tedy o 16,5 miliardy korun, ostatní náklady mají stagnovat.
Normu ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Vyjádřit se k ní budou moct dotčení do 24. září. Ve Sbírce zákonů musí vyjít do konce října.
"Hlavním důvodem, proč příjmy rostou o 27,4 miliardy korun, ale náklady jen o 16,5 miliardy korun, je nutnost pokrytí deficitu financování z roku 2024, který činí zhruba 11 miliard korun (včetně tří miliard od Všeobecné zdravotní pojišťovny na platy zdravotníků)," uvádí doprovodná zpráva k vyhlášce. Návrh počítá s růstem takzvaných mandatorních nákladů, mezi které patří náklady na léky poskytované ve specializovaných centrech, léky na recept a zdravotnické prostředky. Dohromady u nich ministerstvo očekává růst o 7,4 miliardy korun.
Meziroční nárůst na objemu péče by měl činit 2,6 miliardy korun. Na navyšování úhrad pro jednotlivé segmenty pak podle návrhu zbývá 6,5 miliardy korun, což představuje průměrný růst o zhruba 1,3 procenta napříč segmenty.
Autoři vyhlášku označují za restriktivní. Má podle nich zajistit v příštím roce vyrovnané hospodaření systému a poskytovatelům platby odpovídající finančním možnostem zdravotního pojištění. Podpořit chce ministerstvo zejména primární péči, následnou péči a jednodenní péči. Poskytovatele motivovat ke zvyšování efektivity. Ze 14 segmentů zdravotní péče se v první polovině roku dohodlo ministerstvo na úhradách pro příští rok se třemi, a to se stomatology, gynekology a poskytovateli lékárenské a klinicko-farmaceutické péče. Meziroční růst úhrad má u stomatologů dosáhnout tří procent, v gynekologii procenta a v lékárenské péči má zůstat na stávající úrovni. U dalších poskytovatelů má výši úhrad určit vyhláška.
Poskytovatelé akutní lůžkové péče s výjimkou specializovaných center mají počítat s růstem o 1,2 procenta. "Dochází zde k významnému sbližování základních sazeb mezi jednotlivými nemocnicemi, podpoře překladů na následná lůžka nebo třeba centralizaci vysoce specializované chirurgické péče. Pro následnou lůžkovou péči je stanoven tříprocentní růst a dodatečné navýšení u hospicové péče činí další dvě procenta," sdělilo ministerstvo. Pro praktické lékaře navrhuje růst 2,4 procenta, pro lékaře pro děti a dorost tři procenta, přičemž se navyšují všechny tři složky úhrady - kapitační platba, výkonová složka i úhrada za péči. Po shodě mezi poskytovateli a pojišťovnami má vzrůst podpora týmových praxí. "U ostatních ambulantních segmentů byl růst stanoven mezi nula až dvěma procenty oproti roku 2024. Výraznější růst je pouze u odborností duševního zdraví. Nově dochází například k většímu navýšení u denních stacionářů, adiktologie nebo psychoterapie," sdělilo ministerstvo.
Ministerstvo financí počítá v příštím roce s příjmy zdravotních pojišťoven ve výši 526,7 miliardy korun, které zahrnují valorizaci platby za státní pojištěnce z 2085 korun na 2127 korun měsíčně od 1. ledna. Podle ministerstva zdravotnictví je ale model resortu financí konzervativní a reálné příjmy systému zdravotního pojištění byly v minulosti vždy vyšší než srpnová predikce, a to alespoň o zhruba tři miliardy. Ministerstvo zdravotnictví proto navýšilo odhad o tyto tři miliardy.
Zůstatky na účtech pojišťoven očekává ministerstvo ke konci letošního roku ve výši 44,7 miliardy korun a závazky po lhůtě splatnosti 1,4 miliardy korun. Ke konci loňského roku měly pojišťovny zůstatky 55,2 miliard korun.
