Plánovaný schodek
Náklady pojišťoven do roku 2030 stoupnou kvůli stárnutí populace o osm procent

Náklady zdravotních pojišťoven do roku 2030 stoupnou kvůli stárnutí populace o osm procent, příjmy podle odhadů zhruba o procento. Systém veřejného zdravotního pojištění má plánovaný schodek 12 miliard korun už letos, kdy bude mít k dispozici zhruba 464 miliard korun. Péče o šedesátníky stojí třikrát, o sedmdesátníky až čtyřikrát víc, než je průměr na jednoho pojištěnce, uvedl Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) v tiskové zprávě.

Za sedm let se podle predikce Českého statistického úřadu (ČSÚ) zvýší podíl seniorů a klesne podíl dětí a lidí v produktivním věku. "Dopad na ekonomiku veřejného zdravotnictví bude zásadní. Při jinak stejných podmínkách, při vynechání faktoru inflace, nových léčebných postupů a vývoje medicíny by v takovém scénáři celkové příjmy systému vzrostly zhruba o procento, ovšem náklady by šly nahoru o osm procent," uvedl Ladislav Friedrich, prezident svazu, který sdružuje šest menších pojišťoven mimo VZP. Dohromady mají 4,7 milionu klientů.

Vyšší budou podle něj také přímé výdaje státu, protože za seniory hradí každý měsíc pojistné jako za takzvané státní pojištěnce. Spolu s dětmi, nezaměstnanými a dalšími skupinami jich je už v současné době zhruba 5,9 milionu. Letos za ně odvádí stát 1878 korun měsíčně, příští rok to bude po zahájení automatické valorizace o 111 korun víc.

"Je stěžejní si uvědomit, že průměrné roční náklady na zdravotní péči jsou u šedesátníků trojnásobné a u sedmdesátníků čtyřnásobné ve srovnání s průměrem populace. S prodlužováním doby dožití a kvalitnější péčí tyto poměry nejspíš ještě porostou," dodal Friedrich.

V roce 1990 byl obyvatel ČR v seniorském věku zhruba milion, v současnosti je starších 65 let více než dva miliony. V polovině 21. století jich bude podle předpokladů 3,2 milionu. "Podíl lidí ve věku mezi 15 a 64 lety se dostane téměř k 50 procentům," dodal výkonný ředitel svazu Martin Balada.

Tlak na financování péče bude podle podle svazu růst každým rokem a zachování alespoň stávající péče bude vyžadovat velké množství peněz navíc. Jako varianty, kde dodatečné peníze získat, svaz zmiňuje další navyšování plateb za státní pojištěnce, výrazné zvýšení odvodů ze mzdy či příjmů podnikatelů nebo různé varianty připojištění a spoluúčasti.

O těch se už před nástupem do funkce zmiňuje i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Možné návrhy pojistných produktů pro připojištění chce mít připravené v letošním prvním čtvrtletí, diskutovat o nich chce s odborníky a tripartitou. "Mám tři podmínky - nesmí to být nic, co je dneska hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nesmí to zhoršit kvalitu a dostupnost zdravotní péče," řekl před koncem loňského roku.

Rozsah možného připojištění je podle něj obrovský, například podrobnější preventivní prohlídky, které už teď některé firmy hradí svým manažerům, telemedicína nebo sociálně-zdravotní pomezí, tedy péče o většinou starší pacienty, například s demencí, v lůžkových sociálních zařízeních. Dříve zmiňoval i stomatologii.

Připojištění by podle něj do systému veřejného zdravotního pojištění přinést až pět procent příjmů navíc, ředitel největší pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek odhadoval zhruba 1,5 až dvě procenta.