Nástup digitálního vysílání dostal zelenou

Sněmovna ve čtvrtek velkou většinou hlasů schválila novelu několika mediálních zákonů, které mají odblokovat nástup digitálního zemského televizního vysílání. Novela by měla mimo jiné otevřít televizní trh dalším zájemcům o vysílání. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident. 

Licenci by měl po vypnutí analogového vysílání, zatím předpokládaném v říjnu 2010, získat každý, kdo o ni požádá a splní určité podmínky, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic. Nova a Prima mají dostat kompenzační licenci navíc za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů. Poslanci navíc schválili pozměňovací návrh, podle nějž by licence obou těchto televizí měly být prodlouženy o dalších osm let. Bez uvolnění analogových kmitočtů využívaných Novou a Primou by nevznikl prostor pro další digitální stanice. 

Novela má také dát dočasnou kompenzační licenci šesti televizním stanicím, které loni získaly licence pro nastupující digitální vysílání a které o ně později vinou soudních sporů přišly. Jde o Febio TV, TV Barrandov, TV Pohoda, Óčko, Z1 a RTA. Poslanci navíc podpořili návrh Petra Plevy (ODS), který počítá s tím, že provozovatelé kabelového vysílání by měly tyto programy zařadit do své nejnižší programové nabídky. 

Sněmovna rovněž schválila návrh, který oproti původní vládní předloze umožňuje České televizi vysílat víc reklamy - na ČT1 až 0,75 procenta denního vysílacího času, na ostatních půl procenta. Původní vládní verze povolovala i na ČT1 jen půl procenta. Podle nyní platného zákona by nemohla Česká televize od ledna reklamu až na výjimky vysílat, novela tak veřejnoprávní televizi dočasně, do doby vypnutí analogového vysílání, reklamu opět povoluje. Výnosy z reklamy mají směřovat na podporu digitalizace a do fondu kinematografie. Schválený návrh ale počítá s tím, že část peněz bude možné využít i na správu a digitalizaci archivu České televize a na úhradu prokázaných a účelně vynaložených nákladů spojených s výběrem a se správou výnosů z reklam. 

Schválení novely uvítal předseda Asociace digitálních televizí Jiří Balvín. "Od začátku jsme to požadovali za jedinou možnost, která odblokuje tuto velmi zapeklitou situaci a jsme rádi, že se to podařilo poprvé v životě vládním návrhem," řekl Balvín. Podle něj se ukázalo, že pokud jde o vládní návrh, a nikoli poslaneckou iniciativu, která se stane lidovou tvořivostí, má to naději na úspěch, doplnil. 

Televizní stanice jsou s novelou spokojeny 

Částečné uspokojení krátce po hlasování vyjádřili i zástupci některých tuzemských televizí. "Vítáme, že parlament pochopil, že je potřeba nám dát větší kompenzaci než šesti neúspěšným žadatelům o digitální licence, a proto nám licenci prodloužil o dalších osm let," uvedl pro generální ředitel Novy Petr Dvořák. Na druhou stranu nerozumíme tomu, proč došlo k vychýlení rovnováhy na reklamním trhu navýšením reklamního limitu České televize z 0,5 na 0,75 procenta, dodal. 

Česká televize ocenila zejména schopnost politiků dohodnout se na tomto zásadním bodě, uvedla mluvčí České televize Anna Freimanová. "Vzhledem k množství pozměňovacích návrhů bude televize reagovat na výsledek dnešního hlasování po důkladném prostudování finálního znění novely v průběhu příštího týdne," řekla Freimanová. 

"Diginovela po druhém čtení nereflektuje všechny připomínky Prima TV," sdělil výkonný ředitel Prima TV Petr Chajda. 

Schvalování novely pozorně sledují i další subjekty na tuzemském mediálním trhu. "Protože došlo zásadním způsobem k zasáhnutí do práv soukromých investorů ve prospěch omezené skupiny jiných podnikatelů, hodláme se bránit všemi dostupnými prostředky, a to jak v tuzemsku, tak na úrovni EU," uvedl mluvčí největší tuzemské kabelové firmy UPC František Malina v reakci na povinnost zařadit do programu šest nových digitálních programů (must carry). "Aktuálně budeme podnikat všechny kroky k tomu, abychom seznámili s tímto problémem jak senát, tak kancelář prezidenta republiky," dodal. 

Podle ministerstva vnitra je schválená novela "jasným důkazem liberalizace přístupu k televiznímu vysílání při zachování standardních regulačních principů a mechanismů pro obsah vysílání," sdělila mluvčí ministerstva Jana Malíková. "Stejně tak zůstávají v platnosti standardní regulační mechanismy kvůli zachování regulérní hospodářské soutěže i pravidla pro řešení případných sporů. O tom, kdo bude vysílat televizní programy tedy nerozhodne nikdo moudrý, třeba stát nebo jeho zástupci," doplnila. 

Dolní komora naopak odmítla pozměňovací návrh Ivany Levé (KSČM), který měl Primu v digitální éře zbavit povinnosti vysílat regionální programy. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) uvedl, že schválení tohoto návrhu by pro Českou republiku znamenalo potenciální riziko arbitráží. Neuspěl například ani návrh Petra Bratského (ODS), který chtěl snížit požadavky na minimální technickou úroveň vysílání pro mobilní telefony. 

Konec analogovým přijímačům do roku 2012 

Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012. V České republice se zatím počítá s říjnem 2010, novela ale dává prostor pro to posunout tento termín v tuzemsku také až na později. "Věřím, že se nám podaří dodržet ten plánovaný termín říjen 2010," řekl dnes novinářům Langer, který schválení normy uvítal. První oblastí v České republice bez analogového zemského TV signálu se nedávno stalo Domažlicko. 

Předseda mediální komise sněmovny Vítězslav Jandák (ČSSD) uvedl, že novela znamená pokrok, i když není ideální. Dodal, že politici se v tomto případě dokázali shodnout na kompromisu. Předlohu v závěrečném hlasování podpořilo 142 ze 146 přítomných. Pro byli poslanci všech klubů, což je ve sněmovně v takových případech jev nebývalý. 

Digitální zemské vysílání má lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů. Nutností pro sledování digitálního vysílání je zapojení převaděče signálu, označovaného jako set-top box, anebo zakoupení dražšího televizoru s již zabudovaným digitálním tunerem. Pokud novelu podpoří i Senát a prezident, mohla by od ledna nabýt účinnosti.

Ilustrační foto: Tomáš Nosil, archiv