Ministryně spravedlnosti Helena Válková odkryla karty. V rozhovoru pro ECHO24 toho na sebe řekla opravdu hodně. A dokonce jako specialistka na trestní právo a kriminologii vynášela dějinné soudy. Ale popořádku.
Paní ministryně necítí stud za to, že byla téměř dvacet let členkou normalizační komunistické strany, která nepokrytě kolaborovala se sovětskou okupační mocí. Podle ní to byla jen chyba. A aby ne, chce se dodat, neboť dnes už komunisté o rozdělování funkcí nerozhodují, takže proč neříci "byla to chyba" a prezentovat se jako morálně integrovaná osobnost. Budiž. Osobně mě to nijak neuráží.
Nevadí ani přiznání, že se otec paní ministryně dal za Protektorátu Čechy a Morava k protektorátní policii jako Němec, který se přihlásil k české národnosti. Děti nenesou vinu za své rodiče. V křesťanské kultuře díky Ježíšovi dědičný hřích neplatí. Díky za to.
Snad také nevadí, že si paní ministryně myslí o odsunu Němců v letech 1945 až 1946 "to nejhorší". Máme přece svobodu slova a svobodně můžeme projevovat své názory. Tedy nikdo nesmí být za své názory pronásledován a trestnán. Pokud nehlásá třídní, nacionální, etnickou nenávist. A toho se paní ministryně v rozhovoru nedopustila.
Zákon paní ministryně neporušila ani svým historickým soudem o Protektorátu Čechy a Morava v návaznosti na odsun Němců. A přesto je tu háček. Paní ministryně Válková se totiž vyjádřila v souvislosti s odsunem tak, že to "byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo". O letošním výročí vyhlazení Lidic bychom to měli říct u sousoší Němci zavražděných lidických dětí. Měli bychom to říci v kobyliské střelnici, v sekyrárně na Pankráci.
Měli bychom ta slova paní ministryně spravedlnosti říci třeba v Praze před domem v Maiselově ulici 41/21, ve kterém bydlel herec Oldřich Nový se svou židovskou ženou Alicí a dcerou Janou. I proto, že se odmítl rozvést s neárijkou a raději šel do lágru. Zkusme říci "ono se v protektorátu zas tolik nedělo" před domem na Rašínově nábřeží 83/18, kde v době protektorátu bydlela herečka Hana Vítová, která se po internaci Oldřicha Nového a jeho ženy Alice neváhala ujmout a starat o jejich nezletilou dceru Janu (v německém žargonu halbjude).
Vezměte na procházce jarní Prahou sebou Průvodce protektorátní Prahou Jiřího Padevěta (vydána v roce 2013 o rozsahu 804 stran). Jděte podle adres uvedených v knize a řekněte před každým domem, ve kterém žili naši odbojáři "ono se v protektorátu zas tolik nedělo". Ručím za to, že na takovouto procházku budete potřebovat alespoň tři jara. A potom jako odpověď na slova paní ministryně "ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo" možná nahlas zvoláte: Paní ministryně, jděte!" Pokud máte čest v krvi a srdce na pravém místě.