Naše země vzkvétá, ale občas dost divně, říká v listopadových dnech Václav Havel. Možná nebylo od roku 1989 mnoho chvil, kdy by národ svému prezidentovi tak rozuměl.
Hájit minulý režim může dnes snad jen Milouš Jakeš v kuriózním rozhovoru na stránkách TÝDNE. A Vasil Mohorita, který se podle zpráv v tisku po závratné kariéře dnes živí mytím nádobí v Londýně. Anebo do třetice Ludvík Zifčák, řka v televizi, že by si měl jako správný voják v těchto strašných časech vpálit kulku do hlavy (zřejmě už podobný úraz hlavy někdy dříve prodělal...).
Přesto se jeden neubrání dojmu, že to letošní, dvacáté výročí sametu bylo ještě rozpačitější než ta předchozí. Proč? Asi to zná každý, kdo má v rodině nějakého zarputilého levičáka: v některých dobách bylo snazší a v jiných zase obtížnější vršit před něho argumenty, proč to všechno mělo smysl. A dnes je to obtížnější.
Přece jen komunisti a estébáci ovládají byznys i státní instituce, dokonce i ve Strakovce sedí teď vláda složená z větší části z bývalých rudochů, celá politika se utápí ve vyprázdněných testosteronových šarvátkách a korupčních aférách, země se stamiliardami zadlužuje, desetina lidí je bez práce a podle nejnovějšího průzkumu preferencí i v čase oslav konce komunismu komunisti viditelně posilují!
K TÉMATU: Průzkum STEM: komunisti si polepšili
To všechno ale zodpovědní lidé museli už nějakou dobu vědět, stejně jako to, že ve výročních listopadových dnech národ potřebuje nějakou vzpruhu! Alespoň malou perličku na dně! Tak proč jen, proboha, nemohlo vedení Českomoravského fotbalového svazu na tyto dny naplánovat zápas s nějakým slabším mužstvem, než je udatný a hvězdami světových jmen nabitý Ázerbájdžán???
K TÉMATU: Velká fotbalová ostuda. Češi prohráli s Ázerbájdžánem!
Ilustrační foto: Petra Mášová